Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) dokáže kolegovi předat obsah své paměti, který bude navíc dědičný, v určitém ohledu zacházíme ještě dál než Lamarck. Červi samozřejmě nemluví a vše to funguje pouze pro jeden konkrétní případ. Hlístice C. elegans se ve svém prostředí pravidelně setkává s bakterií P. Aeruginosa. Ta sice …
více »Enzymy na bázi DNA: Hledání funkčních sekvencí je trochu alchymie
Již nějakou dobu víme, že funkci enzymu dokáže vedle proteinů zastávat i RNA. Ukazuje se ale, že podobnou aktivitu může vykazovat i samotná DNA. Jak tyto enzymy v záplavě možných sekvencí DNA hledáme? Co z existence deoxyribozymů (DNAzymů) dále vyplývá např. pro evoluční biologii a jaké může být jejich využití? …
více »Jak snadno a rychle objevit DNA s novými funkcemi
DNA je nositelem genetické informace v živých organismech. Díky svým chemickým vlastnostem mohou ale molekuly DNA plnit i jiné funkce, např. chovat se jako enzymy a uskutečňovat jednoduché chemické reakce. Edward Curtis, který se se svou skupinou při ÚOCHB zaměřuje na hledání právě takových užitečných molekul DNA, nyní přišel s elegantní metodou, …
více »Nová metoda značení DNA bází pro sekvenování
Podařilo se navrhnout a syntetizovat umělé nukleotidy, na nichž jsou přivěšeny speciální redoxní značky, které lze oxidovat na zlaté nebo uhlíkové elektrodě. Mezinárodní vědecký tým vedený Michalem Hockem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzity Karlovy a Ciarou K. O’Sullivan ze španělské University Rovira i Virgili vyvinul novou …
více »JCVI-syn3A: Syntetická buňka se 492 geny normálně roste a dělí se
Craig Venter, který na sebe upozornil hlavně během projektu sekvenování lidského genomu na přelomu tisíciletí, se v dalších letech mj. zaměřil na konstrukci minimálního organismu – jinak řečeno, osekat z genomu nejjednodušších bakterií (míněno: bakterií s nejmenším genomem) co nejvíce genů a dostat tím minimální sadu nezbytnou pro život. V …
více »Olomoučtí vědci se podíleli na rozluštění genomu žita
Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …
více »Kde se vzaly RNA viry
Viry chřipky, koronaviry, většina hepatitid, obrna, encefalitida, vzteklina, řada nádorových virů… to všechno jsou RNA viry. Máme důvod se domnívat, RNA viry obecně nás ohrožují víc než viry ze skupiny DNA? Těžko říct, mezi DNA viry spadá totiž třeba zase původce pravých neštovic. Navíc celá taxonomie virů je velmi nejednoznačná. …
více »K čemu je DNA složená do kvádrů
Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …
více »Život mohl vznikat ve směsích RNA i DNA
Na počátku života prý mohly stát chimerické řetězce – jedno z vláken v podobě RNA, druhé jako DNA. Scripps Research Institute představuje významné centrum, kde se provádějí jak výzkumy prebiotické chemie, týkající se jak RNA světa a systémů, v nichž by RNA mohla být např. svou vlastní polymerázou, tak i …
více »Náhodná čísla generovaná pomocí DNA
Skutečně náhodná čísla se obvykle generují pomocí fyzikálních metod, co to zkusit chemicky? I takové návrhy už tu byly, ale nyní došlo i k praktickému předvedení. Pořadí písmenek v genomu živých organismů náhodné určitě není, a to ať už se díváme na kódující nebo nekódující části. Výzkumníci ze švýcarského technologického …
více »