Archiv článků: exoplanety

Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …

Astronomům se podařilo objevit dva nové exoplanetární systémy u dvou hvězd podobných Slunci. Oba tyto systémy obsahují minineptun a jedna z nich také superjupiter. Ani jeden z těchto typů planet nemá ve Sluneční soustavě obdobu. Studie by mohla umožnit hlouběji pochopit formování planet s odlišnými vlastnostmi a způsob, jakým se …

Nová studie NASA naznačuje, že 17 exoplanet by podobně jako některé měsíce velkých planet ve Sluneční soustavě mohlo mít pod ledovým krunýřem oceány kapalné vody. A tato voda by mohla občas i vyvěrat skrz ledovou krustu v podobě gejzírů. Vědecký tým také odhadl intenzitu aktivity gejzírů na příslušných exoplanetách. Autoři …

Astronomové objevili planetu více než 13krát těžší než Země (tedy cca velikost Neptunu, ten má hmotnost 17 Zemí). Přitom obíhá kolem chladné, slabě svítící červené hvězdy (trpaslík typu M), devětkrát méně hmotné než pozemské Slunce. Taková hvězda by podle současných představ vůbec neměla mít ke zrodu tak těžké planety ve …

Mezinárodní tým astronomů využil vesmírný dalekohled Jamese Webba k prvnímu pozorování vody a dalších molekul ve vnitřních oblastech protoplanetárního disku, kde se tvoří kamenné planety. Jde o první výsledky programu eXtreme UV Environments (XUE), který se zaměřuje na charakterizaci disků pro formování planet v oblastech s masivní tvorbou hvězd. Jedná …

V důsledku řady zpětnovazebních mechanismů si Země během posledního období udržuje zhruba stejný poměr pevnin a oceánů. Můžeme, především samozřejmě s ohledem na exoplanety, říct, zda je pro život výhodnější převaha pevnin či oceánů? Na to se zaměřuje nová studie, jejímiž autory jsou Dennis Höning (německý Potsdam Institute for Climate …

Poměr izotopů uhlíku (12C vs. 13C) v atmosféře exoplanety umožňuje vědcům odvodit vzdálenost, ve které exoplaneta obíhá kolem své hvězdy. Až dosud dokázali astronomové rozlišit ale pouze tyto dva izotopy, a to v molekule oxidu uhelnatého. Nový výzkum zvládl rozlišit i dva izotopy dusíku (14N vs. 15N) v molekule amoniaku. …

Obří plynné planety mohou být původci chaosu a způsobit, že v jejich okolí se planety podobné Zemi stanou neobyvatelnými, a to i přesto, že se nacházejí v příslušné zóně. Dvě nové studie ukazují, že v některých planetárních systémech mají plynní obři tendenci narušovat oběžné dráhy svých sousedů. Jupiter v naší …

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …

Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …