Na první pohled tvrzení v titulku moc smysl nedává. Hvězda si prostě spaluje svůj vodík (atd.), jak by jí do toho planety v systému mohly dokázat mluvit? Nicméně již dříve astronomové pozorovali, že horké Jupitery, tedy obří planety blízko svých hvězdám, nějaký vliv na hvězdu mít mohou a rychlost jejího …
více »Galaktické civilizace mají preferovat dlouhověké hvězdy
Fermiho paradox, Drakeova rovnice… Nepřítomnost inteligentních mimozemšťanů na Zemi lze vysvětlovat různě. Nová studie tvrdí, že pro vyspělé civilizace mohou být neatraktivní hvězdy typu Slunce, a to pro jejich krátkou životnost. Samozřejmě scénářů existuje celá řada, nicméně předpokládejme, že technologicky vyspělé civilizace existují a že mají zájem kolonizovat naši Galaxii. …
více »U červeného trpaslíka našli superjupiter s nejmenší známou hustotou
Velmi nadýchaný svět popsali astronomové na základě dat z Kitt Peak National Observatory. Planeta podobná Jupiteru je plynný obr s nejmenší hustotou, jaký byl kdy objeven u červeného trpaslíka. Průvodní tisková zpráva odhaduje, že hustotou by těleso mohlo odpovídat žužu (marshmallow). Exoplaneta TOI-3757 b je od nás vzdálena asi 580 …
více »Špatná zpráva pro život: Planety u červených trpaslíků ztrácejí atmosféru
Astronomové na základě zkoumání exoplanety GJ 1252b došli k závěru, že prakticky nemá atmosféru. Tato planeta obíhá kolem trpaslíka typu M (chladné červené hvězdy, nejčastěji červení trpaslíci), což je vůbec nejčastější typ hvězd. Dohromady nové zjištění znamenají, že celá jedna kategorie exoplanet bude pro život pozemského typu možná zcela nevhodná. …
více »V atmosféře exoplanety byl objeven dosud nejtěžší chemický prvek: baryum
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu – …
více »Přítomnost života na exoplanetách by mohl naznačovat i rajský plyn
Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …
více »Co vlastně říká bayesovská statistika o životě na exoplanetách?
Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic …
více »Mladé exoplanety se dají odhalit i podle trojanů
Dosavadní metody odhalování exoplanet mají svá omezení. Pomocí tranzitů objevíme exoplanetu, která při svém oběhu protne spojnici mezi námi a hvězdou. Dopplerova metoda sleduje „poskočení“ hvězdy vlivem gravitace planety – takto detekuje velké planety obíhající blízko relativně malé hvězdy. A nakonec přímým pozorováním zase dokážeme zachytit jen velké planety daleko …
více »Dráha i poloha Jupiteru ovlivňují obyvatelnost Země
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …
více »Mezi exoplanetami může být více světů plných vody – ale bez oceánů
Analýza souboru 43 exoplanet, pokládaných dosud za kamenné a žárem vyschlé, vedla k závěru, že až polovinu jejich hmotnosti může tvořit voda. Nicméně oceány na povrchu mít asi nebudou a pro život se nejspíš nehodí. Při tranzitu exoplanety před hvězdou dokážeme zjistit její průměr, z gravitačního působení na hvězdu zase …
více »