Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady o tom, že v marsovském kráteru Gale – pánvi o průměru 154 km jižně od rovníku – bylo dost vody ještě dlouho poté, co se planeta považovala za suchou a pro život (pozemského typu) již nehostinnou. Na základě dat a …
více »Proč kolísá hladina metanu v atmosféře Marsu
Nový výzkum ukazuje, že výkyvy atmosférického tlaku, které vyvolávají úniky plynů z podzemí, by mohly být zodpovědné i za uvolňování podpovrchového metanu do atmosféry Marsu; znalost toho, kdy a kde hledat metan, může přitom pomoci roveru Curiosity i při pátrání po známkách eventuálního místního života. Hlavním cílem misí NASA na …
více »Mořské proudy i pozemské klima prý ovlivňuje interakce s Marsem
Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci z University of Sydney a Sorbonne University využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování. V datech našli překvapivý 2,4 milionu let trvající cyklus, kdy hlubokomořské proudy zesilují a slábnou, …
více »Pětiocí a jiní exoti
Roku 1908 našel americký paleontolog Charles Doolittle Walcott v horninách kanadské Britské Kolumbie skálu, ze které se doslova sypaly úlomky břidlice s vesměs podivnými zkamenělinami. Jednalo se o stovky bizarních druhů, připomínající různé málo obvyklé členovce. Přesto bylo možné tyto nálezy celkem spolehlivě datovat do samého počátku prvohor. Walcott se pustil do …
více »Tichomořská deska je trhána velkými podmořskými zlomy
Současný model deskové tektoniky předpokládá, že desky pokrývající dna oceánů jsou při pohybu po zemském plášti pevné, kompaktní. Nyní však vědci zjistili, že pacifická deska je naříznuta obrovskými podmořskými zlomy. Ty jsou výsledkem sil uvnitř desky, které ji táhnou směrem na západ. Některé z těchto zlomů jsou tisíce metrů hluboké …
více »Inovativní metoda pro detekování geologie skryté pod povrchem
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké …
více »Katastrofální sopečné erupce jako černá labuť
Situace se změní, jakmile začnete uvažovat o výbuchu v rozsahu VEI 6 a vyšším. To jsou výbuchy typu Krakatau v roce 1883 a Tambory v roce 1815 – takové, které způsobí regionální katastrofu a mají celoplanetární dopady. V posledním tisíciletí k výbuchu o velikosti erupce Krakatau došlo přibližně dvakrát za …
více »Mezinárodní unie geologických věd schválila stratotyp u Hlásné Třebaně
Významného úspěchu dosáhli vědci z Geologického ústavu AV ČR. Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp u Hlásné Třebaně. Stratotyp je geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období. Ten u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony …
více »Na Marsu existuje mnohem méně druhů minerálů než na Zemi
Na Zemi je známo téměř 6 000 různých minerálů, ale i po více než 50 letech výzkumu jich bylo na Marsu zatím identifikováno pouze 161. Přitom obě planety mají jinak mnoho společného. Podle nové studie je rozdíl důsledkem toho, že na Marsu funguje mnohem méně procesů umožňujících vznik minerálů než …
více »Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens
Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …
více »