Archiv článků: hlodavci

Jak přežít globální oteplování: norníci si vypůjčí gen od svých sousedů

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim …

více »

Nejstarší bobr žil před 30 miliony lety

Nová analýza fosilie nalezené v Montaně naznačuje, že k vývoji polovodních bobrů mohlo dojít nejméně o 7 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, a to spíše v Severní Americe než v Eurasii. Evoluční biolog Jonathan Calede ze Státní univerzity v Ohiu ve své studii popisuje nález jako nejstaršího vodního …

více »

Chladný život je delší

Přesněji řečeno, tělesná teplota má představovat významný faktor ovlivňující délku života, a to i sama o sobě, bez souvislosti s intenzitou metabolismu. „Žít rychle a zemřít mladý“ – toto spojení má i čistě biologický význam, pokud ho vztáhneme na rychlost metabolismu. Někdy se uvádí, že skoro všem suchozemským savcům (člověk …

více »

Evoluce a šíření lymfocytární meningitidy

Může způsobit onemocnění podobné encefalitidě, ale nepřenášejí ho klíšťata. Virem lymfocytární meningitidy (LCMV) se člověk nakazí od hlodavců, především od myši domácí. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR přišli s novou hypotézou, která se týká evoluce tohoto viru: na vzorcích z České republiky prokázali, že se nechová tak náhodně, …

více »

Zpátky na stromy – a k vyšší inteligenci?

Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …

více »

V době ledové pronikali do Evropy stepní hlodavci

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius). Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců …

více »

Tajemství dlouhověkosti slepce galilejského

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …

více »

Čeští biologové objevili dva nové druhy savců

Oba nově popsané druhy etiopských hlodavců mohou mít i praktický význam pro člověka jako přenašeči hantavirů. Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců AV ČR objevil v Etiopii dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců z rodu Stenocephalemys. Oba nové druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách nad 3 500 metrů …

více »

Klíšťové infekce souvisí s přemnoženými hraboši

Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat. K včasnému varování obyvatelstva před lokalitami se zvýšeným rizikem nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou by v budoucnu mohl výrazně přispět objev týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno. Ti totiž prokázali spojitost mezi …

více »

Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku

Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close