Archiv článků: hnědý trpaslík

Podivný hnědý trpaslík s polární září

Astronomové pomocí Webbova dalekohledu objevili hnědého trpaslíka s infračerveným vyzařováním metanu, které je pravděpodobně způsobeno energií v horních vrstvách atmosféry. Jedná se o neočekávané zjištění, protože hnědý trpaslík W1935 je chladný a nemá hostitelskou hvězdu, takže není jasné, kde se energie pro horní vrstvy atmosféry vůbec bere. Vědci se domnívají, …

více »

Objevili hnědého trpaslíka teplejšího než Slunce

Horké jupitery představují kategorii exoplanet, kdy plynný obr obíhá blízko své hvězdy, s oběžnou dobu ve dnech nebo dokonce v hodinách. Studium horkých jupiterů je však obtížné, právě proto, že jejich signál překrývá blízká hvězda. Vědci nyní ve studii publikované v Nature Astronomy informovali o objevu soustavy dvou těles, která …

více »

Podivný ultrachladný hnědý trpaslík vyzařuje rádiové vlny

Astronomové objevili nejchladnější hvězdu, jaká kdy byla pozorována na rádiových vlnových délkách. Ultrachladný hnědý trpaslík T8 Dwarf WISE J062309.94−045624.6 má teplotu asi 425 °C. I když nejde o nejchladnější hvězdu, jaká kdy byla nalezena, je to ta nejchladnější, jaká byla dosud analyzována pomocí radioastronomie. Studie astronomů z University of Sydney …

více »

Nejvzdálenější hnědí trpaslíci

Astronomové objevili vzácný pár hnědých trpaslíků, které mezi všemi známými binárními systémy těchto polohvězd drží jeden rekord: jsou nejdále od sebe. Není to obvyklé, dvojice hnědých trpaslíků se obvykle nachází blízko sebe. Protože oproti hvězdám mají hnědí trpaslíci mnohem nižší hmotnost, vzdálený pár k sobě gravitace poutá jen slabě, a …

více »

TOI-263 b: hnědý trpaslík s nejkratší oběžnou dobou

Astronomové objevili extrémního hnědého trpaslíka. Využili k tomu družici TESS a také spektrograf ESPRESSO. Objekt TOI-263 b vzbudil pozornost hned po svém objevu a to díky dvěma parametrům – svému poloměru a oběžné době. Těleso má poloměr 0,87 Jupiteru a oběžnou dobu jen 13,4 hodin. Mohlo by se jednat o …

více »

Vědci poprvé našli hnědého trpaslíka pomoci rádiových vln

Hnědí trpaslíci jsou objekty na pomezí planet a hvězd. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 do 80 Jupiterů. Mají některé vlastnosti hvězd ale i planet. Hnědí trpaslíci příliš mnoho nezáří, a tak je musíme hledat stejně jako exoplanety prostřednictvím jejich vlivu na další objekty (měření radiálních rychlostí, tranzity) nebo prostřednictvím …

více »

Planety kolem černých děr prý opravdu vznikat mohou. Ba i hnědí trpaslíci

Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …

více »

Obří planety a hnědí trpaslíci vznikají jinak

Jinak řečeno, je hnědý trpaslík spíše nedorostlá hvězda, nebo přerostlá planeta? Vědci prozkoumali na základě snímků z havajských dalekohledů W. M. Keck Observatory a Subaru Telescope (Maunakea) oběžné dráhy hnědých trpaslíků a obřích exoplanet ve 27 systémech. Výsledek: hnědý trpaslík vzniká „jako hvězda“, obří exoplaneta pořád jako planeta, mezi oběma …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close