Archiv článků: homo sapiens

Incest u neandrtálců možná nebyl pravidlem

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …

více »

Jak se na Moravě střídali neandrtálci a Homo sapiens

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Na přechodu středního a mladšího paleolitu dochází ke změně mobility, lidé začínají využívat mnohem širší okolí. Archeologové z Australian National University a University of Sydney zkoumali jihomoravskou jeskyni Pod Hradem. Ve vrstvách starých 28-50 000 let se podařilo najít asi 20 000 úlomků zvířecích kostí, zbytky kamenných nástrojů a zbraní …

více »

Analýza DNA neandrtálců vede k paradoxům

Rozbor mitochondriálního genomu raných evropských neandrtálců dává dost nejednoznačné výsledky, které jsou v rozporu se závěry jiných analýz. Tým z Max Planck Institute a University of Tübingen nyní ve studii publikované v Nature Communications dospěl na základě analýzy mtDNA raných evropských neandrtálců k závěru, že k oddělení neandrtálců a Homo …

více »

Arabský poloostrov jako genetická křižovatka

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela …

více »

Také Inuité mají geny dalších druhů

Inuité (Eskymáci) žijí v extrémním prostředí, bylo by tedy logické u nich počítat i se specifickými adaptacemi. Včetně genů, které získali hybridizací s dalšími druhy. Zkoumat, jaká populace v sobě nese jaké geny vzniklé křížením Homo sapiens s neandrtálci, denisovany nebo dalšími (dosud neznámými) druhy, je v poslední době až …

více »

Bohunicien a konec moravských neandrtálců

Ulita fosilního plže (Pirenella picta) s otvorem a stopami červeného barviva. Foto L. Zahradníková. Copyright AÚ AVČR Brno.

Jak ve střední Evropě probíhalo střídání neandrtálců a anatomicky moderní lidí Homo sapiens, tedy přechod mezi středním a mladším paleolitem? Jižní Morava není pouze oblastí pozdějšího gravettienu, ale známe zde i naleziště z období tzv. přechodových industrií před zhruba 40 tisíci lety. Na otázky odpovídá Petr Škrdla (Archeologický ústav AV …

více »

Asi jediná migrace Homo sapiens z Afriky

Jak probíhala migrace našich předků z Afriky? Nově sebraná genetická data ukazují na jedinou migraci, jejímiž potomky jsou stejně tak Evropané jako Australané. Několik souvisejících studií na toto téma bylo nyní publikováno v Nature. V rámci projektů, které zastřešovali genetici z Harvard Medical School, byly osekvenovány stovky nových genomů, mezi …

více »

K čemu byly díry v mamutí kosti

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …

více »

Jak je to s počátkem a koncem hobitů na Flores

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil. Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close