Člověk se ve srovnání s jinými druhy dožívá relativně vysokého věku, a to platilo už pro období před nástupem moderní medicíny. Umíráme později, než by to platilo pro „typické savce“ naší velikosti. U člověka se běžně vyskytuje menopauza, což je jev jinak známý pouze u kosatek. Samozřejmě evoluční biologie proto …
více »Homo sapiens oproti neandrtálcům lépe snáší oxidační stres
Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně …
více »Nejstarší fosilie denisovanů jsou staré 200 tisíc let
Ve známé Denisově jeskyni na jižní Sibiři se podařilo identifikovat 5 nových fosilií, z toho 3 jsou podle všeho denisované a 1 neandrtálec. Vědci z univerzit ve Vídni a Tübingenu a z Max Planck Society uvádějí, že stáří nálezů je až 200 000 let. První denisovany se zde podařilo objevit …
více »Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety
Nejenže mozek Homo sapiens je možná menší než u neandrtálce, máme ještě navíc mozky menší než u prvních Homo sapiens. Toto tvrzení (PH: osobně jsem neznal) nová studie bere jako fakt. Vědci se soustřeďují na to, kdy ke zmenšení mozku došlo. Odpověď zní, že před asi 3 000 lety. To …
více »Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách
Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …
více »Dračí člověk má prý k Homo sapiens blíže než neandrtálci
Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …
více »Streptococcus a škrob: Co žilo neandrtálcům v puse?
Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …
více »Vypaluje se opravdu odedávna
Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a …
více »Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy Zlatý kůň
První anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. Dlouhé segmenty DNA s neandrtálským původem. Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. …
více »Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let
Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …
více »