Archiv článků: hry

Hra Othello skončí bez chyby remízou

Othello (Reversi) je desková hra populární dnes především v Japonsku. Vznikla ovšem na konci 19. století v Anglii a její název se skutečně odvozuje od Shakespearova díla. Hraje v ní bílý proti černému na desce o rozměrech šachovnice (obdobná je pak i notace, viz obrázek), ovšem použité kameny mohou měnit …

více »

Archeologové zpřístupnili ve virtuální realitě římskou kolonii Castrum Novum

Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …

více »

Hra Bridg-It a důkaz sporem

Tuto neobvyklou hru vynalezl David Gal, profesor matematiky na Brownově univerzitě; prodává se pod obchodním jménem Bridg-It (Přejdi). Lze ji hrát na deskách různých rozměrů. Dále popsaná verze se snadno hraje na papíru s tužkami dvou různých barev. Je zábavnější než piškvorky! Předpokládejme, že použijete červenou a černou tužku. Černou …

více »

Kuličky z egejské doby bronzové sloužily asi k deskové hře

Na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech byla postupně objevena řada kamenných kuliček trochu menších než golfové míčky. Jejich účel se vysvětloval různě: mohlo jít o náboje do praků, házecí koule k nějaké hře, kuličky sloužící k počítání nebo o kameny pro nějakou deskovou hru. Archeologové z Bristolské univerzity …

více »

Bývaly římské hrací kostky cinknuté?

Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …

více »

Umělá inteligence a problém zadrátování hlavy

Obavy se netýkají jen toho, že zpětnovazebné systémy učení jako AlphaGo se mohou naučit podvádět místo toho, aby zvládaly zadané úkoly. V kapitole 2 jsme popisovali systém odměn založený na dopaminu a jeho funkci v usměrňování chování. Úloha dopaminu byla objevena koncem 50. let dvacátého století, ale ještě před tím, …

více »

Umělá inteligence se může učit i na Rubikově kostce

Na první pohled nemá využití umělé inteligence a souvisejících technologií (strojové/hluboké učení, neuronové sítě…) na Rubikově kostce smysl, když řešení známe. Na rozdíl od šachů existuje určitý optimální postup z nějaké pozice a po jeho nalezení se už není co učit dál a jak se zdokonalovat – například tím, že …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close