Archiv článků: kosmologie

Interference tří fotonů, časové krystaly, blesk vytváří v atmosféře radioaktivní izotopy

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Jaké zásadní objevy na poli fyziky přinesl uplynulý rok? Přinášíme souhrn deseti nejdůležitějších prací roku 2017, které do svého žebříčku zařadil časopis Physics World. Pro odborníky z Physics World, ale také pro převážnou většinu vědecké komunity z celého světa, je hlavním fyzikálním výsledkem loňského roku práce, za níž stojí početný …

více »

Gravitační vlny měří stáří vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …

více »

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …

více »

Jednoduché teorie gravitace prý nevycházejí

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »

Kvark-gluonové plazma je nejrychleji rotující kapalina

Experiment STAR změřil vířivost kvark-gluonového plazmatu. Srážky dvou těžkých atomových jader na urychlovačích Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC) v Brookhavenské Národní Laboratoři (BNL) v New Yorku a Large Hadron Collider (LHC) v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě umožňují vytvořit v laboratoři podmínky panující ve vesmíru pouhých několik mikrosekund po velkém třesku. Objev …

více »

Proč hmota převládá nad antihmotou

Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují? Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc …

více »

Největší simulovaný vesmír

V Čínské akademii věd zprovoznili dosud největší simulovaný vesmír – a překonali tak pouhý měsíc starý rekord z Curyšské univerzity. Oznámení nebylo dosud zveřejněno v recenzované vědecké publikaci, ale v čínských oficiálních novinách Science and Technology Daily. „Simulací vesmíru“ se zde míní studium systému o počtu N modelovaných částic a …

více »

Gravitační vlny potřetí

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Událost začala, když se dvě černé díry začaly vzájemně přibližovat ve spirále smrti. Americkým fyzikům, kteří pracují na detektoru LIGO, se podařilo už potřetí zaregistrovat gravitační vlny. Vznikly spojením dvou černých děr o hmotnosti 31 a 19 Sluncí ve vzdálenosti tří miliard světelných let od Země. Podle vědců jde o …

více »

Mladý vesmír byl bouřlivější, než si vědci mysleli

Většina železa vznikla a rozšířila se po mezigalaktickém prostoru před vytvořením prvních kup galaxií. Na měření koncentrace železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, se zaměřili odborníci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity. Díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, zjistili překvapivou skutečnost, že tento …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close