Pokud se vrátíme do prázdného kouta vesmíru, uvidíme třeba, že poránu je prázdný a někdy později znovu. Na časovém intervalu opravdu nezáleží. Důležité je, že začnete s prázdnem a skončíte s prázdnem, ale co se stane mezi tím, můžeme jen hádat. Vakuum klidně mohlo změnit kostým, stejně jako to udělal …
více »Webbův dalekohled znovu ukázal podivně vyspělý obraz raného vesmíru
Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) opět odhalují galaxie hmotnější a vyspělejší, než se pro tak brzkou dobu vesmíru předpokládalo. Nová studie popisuje podrobné pozorování jedné z nejstarších známých galaxií Gz9p3. Označení souvisí s tím, že její má rudý posuv má hodnotu z = 9,3. V Hubbleově vesmírném dalekohledu …
více »Model Lambda CDM celkem sedí, ale kosmologická konstanta se může měnit
Spektroskopický přístroj DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) umožňuje zmapovat vývoj vesmíru až 11 miliard let do minulosti. Za účelem studia účinků temné energie vytvořili nyní vědci s pomocí dat z DESI největší 3D mapu našeho vesmíru s dosud nejpřesnějšími měřeními. Je to poprvé, co se historii rozpínání mladého (pro nás: …
více »Umělá inteligence analyzovala vlastnosti temné energie
Hmota ve vesmíru je rozložena plynuleji – méně „hrudkovitě“ – než by předpovídala obecná teorie relativity. Vědci z University College London a jejich kolegové použili techniky umělé inteligence k přesnějšímu odvození vlastností temné energie. Vyšli přitom z mapy temné a viditelné hmoty, pokrývající posledních 7 miliard let vývoje vesmíru. Studii, …
více »Webbův a Hubbleův dalekohled se shodly, záhada Hubbleovy konstanty přetrvává
Rychlost rozpínání vesmíru, jejíž mírou je Hubbleova konstanta, představuje jeden ze základních kosmologických parametrů. Jak se zde již několikrát psalo, různé metody stanovení Hubblevy konstanty ale dávají odlišné výsledky. Nikoliv řádově, „jen“ v procentech, ale i tak to prostě nesedí („Hubble Tension“). Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní potvrdil výsledky, které …
více »Nová teorie popisuje gravastary, konkurenci černých děr
Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary. Na rozdíl od černých děr …
více »Poprvé měli objevit konce vláken temné hmoty
Vědci tvrdí, že s pomocí dalekohledu Subaru v kupě galaxií Coma (Vlasy Bereniky) přímo detekovali vlákna kosmické sítě temné hmoty, která se táhnou (mají táhnout) celým vesmírem. Alespoň tedy podle jedné představy existuje temná hmota právě jako síť dlouhých tenkých vláken. Kvůli povaze temné hmoty však mohou být tato vlákna …
více »Nejstarší černá díra
Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii. Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra …
více »Objev druhé ultra velké struktury ve vzdáleném vesmíru má být výzvou pro kosmologii
Velký prstenec (Big Ring) na obloze je od Země vzdálen 9,2 miliardy (billions) světelných let. Jeho průměr je asi 1,3 miliardy světelných let a obvod asi 4 miliardy světelných let. Kdybychom mohli vyjít ven a podívat se na něj přímo, průměr Velkého prstence by byl velký asi jako 15 úplňků …
více »Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější
V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …
více »