Archiv článků: kvasary

Nová metoda slibuje dohlédnout mnohem hlouběji do historie vesmíru. Záření kvasarů v rentgenovém a ultrafialovém spektru má těsně korelovat. Ve 20. letech harvardská astronomka Henrietta Swan Leavittová objevila první standardní svíčky – proměnné hvězdy cefeidy. Určitý typ hvězd má speciální vzor své aktivity odpovídající jejich vlastní svítivosti. Ze změřené svítivosti …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

Obří centrální černé díry v galaxiích konzumují stále více mezihvězdného prachu a plynu, eventuálně vyvolávají jevy, při nichž je tento plyn odfoukáván pryč. Ve výsledku se tím snižuje množství hmoty, z níž mohou vznikat nové hvězdy; galaxie pak umírají – v tom smyslu, že v nich tvorba nových hvězd ustává. …

Jak se zde již několikrát psalo, dvě hlavní metody používané k měření Hubbleovy konstanty (která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru) dávají odlišné výsledky. Ne sice řádově, ale i rozdíl přes 5 % se považuje za problém. Sledování svítivosti supernov/cefeid a jejich rudého posuvu dává hodnoty asi 73 km/s na megaparsec (tj. …

Podle nového výzkumu se vysokoenergetická neutrina rodí spolu s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader (kvasarů). Ruští astrofyzici to tvrdí na základě porovnání dat z antarktické „neutrinové observatoře“ Ice Cube a záznamů dlouhých elektromagnetických vln z radioteleskopů (Max Planck Society v Effelsbergu, ruský RATAN-600 na severním Kavkaze…). Do výzkumu se zapojili …

Jako kdyby nestačilo, že fyzikální konstanty by podle některých názorů nemusely být konstantní v čase, jedna z nejdůležitějších z nich se může měnit i v prostoru. Konstanta jemné struktury je bezrozměrné číslo (tedy nezávislé na volně jednotek), které získáme zkombinováním Planckovy konstanty, rychlosti světla a náboje elektronu. Můžeme ji chápat …

Oblaka temné hmoty zřejmě obklopují i malé galaxie. Podporuje to představu o chladné temné hmotě, částicích, které se pohybují nízkými rychlostmi. Astronomové až dosud dokázali zaznamenat shluky temné hmoty pouze kolem velkých a středních galaxií. Převládající představa o temné hmotě ovšem vychází z toho, že její částice se pohybují pomalu …

Jak mohly superhmotné černé díry narůst do takových rozměrů už v rané fázi vývoje vesmíru? Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let . Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou …

Čínští fyzici změřili rychlost plynu směřujícího k obří černé díře uvnitř kvazaru a potvrdili, že plyn pochází z okolního prachového prstence. Ačkoli byly kvazary objeveny už koncem padesátých let minulého století na prvních rádiových mapách oblohy, přesný mechanismus jejich fungování dosud není úplně prozkoumán. Tyto objekty obvykle září mnohem jasněji …

Za 2 miliardy let dojde ke srážce Mléčné dráhy s Velkým Maggelanovým mračnem a bobtnání černé díry uvnitř naší galaxie, alespoň to předpokládají astrofyzikové z Durham University a dalších institucí . Očekáváme, že Mléčná dráha se protne s galaxií v Andromedě, k tomu však dojde asi až za 8 miliard …