Archiv článků: lingvistika

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k závěru, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých zvuků lidské řeči. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v těch chladnějších.“ „Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu …

Analýza 7 evropských jazyků ukázala, že v jejich psané formě se použití interpunkce řídí stejným statistickým rozdělením. Do interpunkce vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově započítávali 10 „oddělovačů“ – tečku, tři tečky, čárku, středník, pomlčku, otazník, vykřičník, dvě závorky a uvozovky. Zkoumaly se dva soubory textů. …

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

Olomoučtí lingvisté analyzovali texty spisovatelů, politiků i vrahů a patentovali novou technologii, která pomůže určit autora. Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) vyvinuli unikátní technologii, která umožňuje automatické profilování osob. Zcela nová technologie najde využití v uzpůsobování internetového obsahu, v reklamě, v personalistice i při komunikaci …

Angličtina měla v dávných dobách, řekněme tak v 10. století, pravopis dokonce fonologičtější než my. Anglický výraz pro vlka se ovšem dodnes píše „wolf“, tedy nejen s vyslovovaným, ale i s psaným „f“ na konci, byť množné číslo zní a píše se s „v“ – „wolves“. V češtině na rozdíl od angličtiny, …

Hurikán Ian, který 28. září udeřil na pobřeží Floridy, se zřejmě zařadí k dosud nejničivějším událostem tohoto tisíciletí. Zatímco vznik hurikánu dokážeme fyzikálně vysvětlit, původ tohoto odborného termínu byl opředen tajemstvím. Pracovníci Filosofického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nedávno společně obohatili Elektronický meteorologický slovník o vysvětlení …

Výzkumníci z Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL) vyvinuli v rekordním čase veřejně dostupný automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou. Cílem projektu je pomoci uprchlíkům z Ukrajiny překonat jazykovou bariéru a usnadnit jim kontakt v českém prostředí. O uplynulém víkendu skupina výzkumníků z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK …

Alespoň tedy při jedné jazykové úloze, odhadování dalšího slova následujícího ve větě. Cílem systémů umělé inteligence při zpracování přirozeného jazyka je dojít k výsledku, nikoliv kopírovat postupy, které používají lidé (AI vzniklá strojovým učením pro nás může být černá skříňka, a nakonec přesný postup nemusíme znát ani u člověka, o …

Vezměme množinu textů v jednom jazyce a přidejme slovníky jiných jazyků. Úkolem je zjistit, která slova v textech jsou cizí a odkud byla převzata. Současným systémům umělé inteligence to moc nejde. Pokud by AI zvládala výpůjčky identifikovat spolehlivě (což bychom ověřili na případech, kde jsme si sami jisti), určitě by …

Dědictví několika generací českých slavistů ze Slovanského ústavu AV ČR a pět let projektu financovaného z programu Ministerstva kultury ČR se zhmotnilo v portálu Gorazd: Digitální portál staroslověnštiny (http://gorazd.org/). Ten je elektronickou verzí největšího a nejrespektovanějšího staroslověnského slovníku na světě. Díky inteligentnímu softwaru navíc můžete Gorazd používat i jako česko-staroslověnský slovník. „Spuštění …