Archiv článků: magnet

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice. Článek …

Je čas seznámit se zase s jedním novým slovem… Hopfiony jsou magnetické spinové struktury předpovězené před několika desetiletími. V nové studii předkládají švédsko-německo-čínčtí vědci první experimentální důkazy jejich existence. Výsledky by potenciálně mohly nalézt uplatnění pochopitelně především ve spintronice. Hopfiony představují podobně jako již déle známé skyrmiony topologické struktury. Skyrmiony …

Transkraniální fotobiomodulace (tPBM) je neinvazivní terapeutická metoda, která se v mozku aplikuje do pravé prefrontální kůry. Tato oblast je všeobecně považována za důležitou pro pracovní paměť. V novém experimentu nyní vědci z Birminghamské a Pekingské univerzity ukázali, že se pracovní (krátkodobá) paměť u účastníků výzkumu po několika minutách léčby zlepšila …

Bimeron je obdobou skyrmionu, prostě „složitější útvar ze spinů“, kvazičástice (topologická spinová textura, aby to bylo jasnější :-)). V budoucích výpočetních architekturách by operace nemusely být reprezentovány jen změnami samotných skyrmionů a bimeronů, ale transformacemi těchto struktur z jedné na druhou. Viz také: Bimeronium: Co všechno přijde po skyrmionech V …

Permanentní magnety používané v motorech vyžadují vysokou hustotu energie a koercivitu – schopnost magnetu udržet si současnou úroveň magnetismu, tj. odolat demagnetizaci vnějším magnetickým polem. Koercivita (odolnost) magnetů přitom často klesá s rostoucí teplotou. Výkonné permanentní magnety se dnes vyrábějí především z prvků vzácných zemin, jako je neodym a dysprosium. …

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

Techniky pro řízení pohybu tekutin na površích dosud využívaly hlavně povrchů různě hydrofobních až hydrofilních. Tok kapalin lze ovládat i teplem. Problém při některých aplikacích je v tom, že voda nebo její roztoky tečou z hydrofobního na hydrofilní povrch způsobem předem definovaným, který již průběžně nemáme moc jak měnit. Navíc …

Levitační techniky nejsou zajímavé jen v dopravě, ale i na mnohem menší úrovni. Mohly by přispět k formování kovových nanomateriálů do přesně definovaných struktur. Technologové z University of California v Riverside uvádějí, že při odpařování kovů v magnetickém poli se atomy mohou sestavit do předvídatelných tvarů a povrchů. Tato výrobní …

Nový permanentní typ magnetu je inspirován složením některých meteoritů. Slitina pouze ze železa a niklu, vyvinutá na Ames Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), dokáže konkurovat svými parametry (síla na hmotnost) magnetům AlNiCo. Nejsilnější dnes používané magnety jsou ze slitin prvku vzácných zemin neodymu (NdFeB) a slitiny samaria s kobaltem …

Již několik let je známo, že když ultratenký magnet zasáhne laserový pulz, dojde k jeho demagnetizaci. Na University of Colorado v Boulderu nyní zkoumali, co se děje potom – a ukázalo se, že magnet se opět vytvoří už za zlomek sekundy. Celý jev se přirovnává k tomu, co se stane, …