Archiv článků: magnetismus

Tellurid uraničitý si zachovává supravodivost i v silném magnetickém poli

Supravodivosti alespoň nějak rozumíme v případě „konvenčních“ supravodičů. To, jak fungují nekonvenční supravodiče, naproti tomu moc známo není. Jedním z těchto materiálů je i UTe2. Tým z Helmholtz Association of German Research Centres (HZDR) spolu s kolegy z CEA, japonské univerzity Tohoku a Institutu Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných …

více »

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův jev, při kterém se pohlcování/uvolňování tepla úměrné aplikovanému rozdílu teplot a elektrickému proudu (tj. samotný Thomsonův jev) mění anizotropně v závislosti na směru magnetizace v magnetických materiálech. Thomsonův jev je již dlouho znám jako jeden …

více »

Očekávaný Weylův polokov prý neexistuje

Existence Weylových polokovů byla předpovězena v roce 2010. Mají patřit do třídy topologických materiálů, které za své jedinečné chování vděčí spíše geometrickým/topologickým vlastnostem než konkrétnímu chemickému složení. Weylovy polokovy se vyznačují tím, že jejich elektrony se díky přítomnosti uzlů ve struktuře elektronových pásů chovají, jako by byly měly efektivně nulovou …

více »

Unikátní magnetická nanočástice grafenu ve tvaru motýla

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice. Článek …

více »

Vědci experimentálně potvrdili altermagnetismus

Nedávno předpovězené altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné. Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat …

více »

Poprvé pozorovali spinové kvadrupóly

„Spin-nematická fáze“ má představovat obdobu kapalných krystalů ve světě magnetismu . Znamená stav, kdy některé spiny jsou uspořádané (jako „pevná látka“) a jiné malé oblasti jsou v tomto ohledu chaotické (jako „kapalina“). Existence tohoto stavu hmoty byla předpovězena již před půl stoletím, dosud však nebyl přímo pozorován. Hlavní problém spočíval …

více »

Poprvé zachytili hopfiony, 3D verzi skyrmionů

Je čas seznámit se zase s jedním novým slovem… Hopfiony jsou magnetické spinové struktury předpovězené před několika desetiletími. V nové studii předkládají švédsko-německo-čínčtí vědci první experimentální důkazy jejich existence. Výsledky by potenciálně mohly nalézt uplatnění pochopitelně především ve spintronice. Hopfiony představují podobně jako již déle známé skyrmiony topologické struktury. Skyrmiony …

více »

V CERNu zpřesnili omezení pro magnetické monopóly

Aktuálně předpokládáme, že magnetické monopóly mohly být přítomny v raném vesmíru, ale během rané exponenciální fáze jeho rozpínání (inflace) se rozředily na dnešní neznatelně malou hustotu. Vědci z experimentu ATLAS v CERNu nyní pátrali po dvojicích bodových magnetických monopólů s hmotnostmi až kolem 4 teraelektronvoltů (TeV). Tyto páry by mohly …

více »

Spinové vlny a skyrmiony mohou vytvářet fraktální sítě

Už asi 15 let známe skyrmiony, tedy struktury spinů vytvářející v nanoměřítku smyčky, „magnetické víry“. V důsledku této topologie mají skyrmiony vlastnosti podobné částicím (často se označují jako kvazičástice). Je obtížné je vytvořit nebo zničit, mohou se pohybovat a dokonce se od sebe odrážet. Skyrmion má také dynamické režimy – …

více »

Skyrmiony i jiné fázové přechody lze vytvořit i elektrickým proudem

Výzkumníci z japonského centra RIKEN prokázali, že fázové změny v materiálu lze vyvolat pouhým dočasným přivedením elektrického proudu. Fázové přechody se změnou parametrů prostředí, jako je teplota, magnetické pole nebo tlak, vyvolávají běžně, u proudu se to však podařilo prokázat vůbec poprvé. Vědci vytvořil 18 mikrometrů dlouhou tyč ze slitiny …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close