Archiv článků: magnety

Supravodivosti alespoň nějak rozumíme v případě „konvenčních“ supravodičů. To, jak fungují nekonvenční supravodiče, naproti tomu moc známo není. Jedním z těchto materiálů je i UTe2. Tým z Helmholtz Association of German Research Centres (HZDR) spolu s kolegy z CEA, japonské univerzity Tohoku a Institutu Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných …

Nedávno předpovězené altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné. Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat …

Lidské neurony mají v případě poškození (degenerativním onemocněním, úrazem, zánětem…) jen velmi omezené možnosti vlastní regenerace. Obnova neuronových sítí a jejich normální funkce je proto významnou výzvou mj. i pro tkáňové inženýrství. Orit Shefi a Reut Plen z izraelské Bar-Ilan University nyní za tímto účelem přišli s novou technikou. Magnetické …

Nová studie prozkoumala možnost, že hypotetické magnetické monopóly by nemusely přetrvávat pouze z dob extrémních a od současnosti podstatně odlišných podmínek ve vesmíru krátce po velkém třesku. Vědci se nyní soustředili i na možnost, že by monopóly mohly vznikat neustále a dokonce v naší bezprostřední blízkosti – ze srážek vysokoenergetického …

Fyzikové z japonského centra RIKEN prokázali, že k ovládání pohybu skyrmionů, tedy magnetických vírů, lze použít i nepatrné množství tepla. Objev by mohl pomoci vyvíjet energeticky účinné formy elektroniky, které budou využívat odpadní teplo. O skyrmionech se často uvažuje jako o nosičích informací v počítačích/elektronice příští generace. Skyrmiony se mohou …

Viry vytvářejí různé geometricky pravidelné struktury, daly by se proto využívat k pěstování dalších materiálů jako lešení – v tomto případě nám nejde o jejich biologické funkce, takže bychom používali viry nějak inaktivní (alespoň vzhledem k člověku). V časopisu Journal of Polymer Science byla publikována studie výzkumníků z University of …

Kombinací kovů vzácných zemin a můstku ze čtyř atomů dusíku se vědcům podařilo vytvořit jednomolekulový magnet s vysokou odolností, tedy schopností odolávat demagnetizaci (má vysoké tzv. koercitivní pole). Molekulární magnety se obecně vytváření z iontů kovů propojovaných můstky jiných atomů. Mají-li být produkty prakticky využitelné, tyto spojovací můstky musí splňovat …

Exotické chování a zřejmě i nové (kvazi)částice se podařilo objevit v čipu z antiferomagnetické látky. Podle autorů studie by se mohlo jednat o topologický axionový izolátor, tedy stav, po němž vědci pátrali již dlouho. Označení axiony odkazuje samozřejmě k hypotetickým částicím tvořícím (možná) temnou hmotu. Zde ovšem nejde o tento …

Vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory a University of California v Berkeley tvrdí, že jako první dokázali vyrobit ultratenký (2D) magnet, který funguje za pokojové teploty a je navíc za běžných podmínek chemicky stabilní. Jako jedna z hlavních aplikací se nabízí spintronika – paměti s vysokou hustotou uložených dat. Kromě …

Mechanicky silně deformovaný EuO by se měl stát multiferoický. Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických …