Archiv článků: matematika

Prvočíselné kuriozity

Číslo 313 se objevuje na poznávací značce auta, jímž jezdí kačer Donald. Má tu pozoruhodnou vlastnost, že tvoří palindrom – může být čteno stejně zprava doleva i zleva doprava – a dokonce jak v desítkové, tak v dvojkové soustavě: 313 (desítkově) = 100111001 (dvojkově). Navíc je to jediné trojciferné číslo …

více »

Spory o nejstarší nulu

Sanskrtský rukopis Bachšali (Bakhschali), uložený na Oxfordské univerzitě, byl nedávno datován radiokarbonovou metodou. Jak se ukázalo, tři různé listy březové kůry pocházejí z různých dob, uhlík C14 dal výsledky pro 3 listy asi 300, 700 a 900 n. l. Zápis na jednom z listů přitom obsahuje nulu. Máme před sebou …

více »

Početní triky: násobení, dělitelnost, mocniny

Ještě několik triků podle knihy Tajemství bleskové matematiky: Jak zjistit dělitelnost 7? K číslu budeme přičítat nebo odečítat další násobky 7 (čímž se dělitelnost neovlivní): Dejme tomu 5 292. Odečteme 42, dostaneme 5250. Převedeme na 525 (0 na konci dělitelnost neovlivní). Přičteme 35, dostáváme 560, 56 je dělitelné 7. Opět …

více »

Jak jste se učili násobit? Triky pro počítání z hlavy

Často můžeme narazit na tvrzení, že „matematika není počítání“. Možná následující text tedy opravdu není o matematice, ale počítání je zábavné a různé zjednodušující triky nám navíc umožňují porozumět řadě vlastností čísel. Ačkoliv níže uvedenou knihu jako celek zrovna nedoporučuji, rozhodně se jedná o typ populární literatury literatury o matematice, …

více »

Simulace v COMSOL Multiphysics: matematika jako nástroj pro obrábění

Metoda konečných prvků, na které je založen software švédské společnosti COMSOL AB, je matematickým nástrojem pro numerické simulace fyzikálních jevů. V dnešní době se již stěží rozhlédneme do ulice, bychom přitom nenarazili na produkt, u jehož zrodu či optimalizace stála právě metoda konečných prvků. Pokud bychom takový produkt přeci jen našli, …

více »

Lidská mysl, matematika a vesmír

Představme si, že by inteligence nepřebývala v lidech, ale v osamocené medúze, ponořené v hlubinách. Ti, kdo věří, že matematika existuje v nějakém vesmíru nezávislém na člověku, se ještě co do názoru na povahu onoho vesmíru dělí do dvou různých táborů. V prvním jsou „opravdoví“ platonici, podle nichž matematika dlí v abstraktním a …

více »

Dvě tváře síly matematiky: aktivní a pasivní

Úspěch matematiky ve vysvětlování světa kolem nás, který Wigner nazval „nepochopitelnou účinností matematiky“, má vlastně dvě stránky, jednu překvapivější než druhou. Předně zde funguje aspekt, který by se dal označit termínem „aktivní“. Když fyzikové bloudí labyrintem přírody, svítí si na cestu matematikou – nástroje, které používají a rozvíjejí, modely, jež …

více »

Jackson Pollock a fraktály

Obrazy na zdi, jejich reprodukce v knihách i na monitoru někdy působí nečekaně prostě proto, že od určitého obrazu očekáváme „ideální velikost“. Proto třeba tolik nezaujme reprodukce v knize, z téhož důvodu může být řada lidí i zklamána, když v galerii spatří originály – jsou oproti očekávání moc malé nebo …

více »

Záhada zámku z Monte Carla

Inspektora Craiga jsme opustili v okamžiku, kdy se pohodlně usazen v rychlíku ženoucím se napříč Transylvánií zaobíral příjemným pomyšlením na to, že bude brzy doma. „Dost bylo upírů!“ říkal si tiše. „Už abych byl doma v Londýně, kde je všechno tak úžasně normální!“ Craig ovšem neměl ani potuchy o tom, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close