Archiv článků: medicína

Mikrofiltr do krkavic jako prevence mrtvice

Kardiologové z Nemocnice Na Homolce jako první na světě implantovali pacientům do obou krkavic mikrofiltr, který má zachytit případnou krevní sraženinu. Jedná se o preventivní zákrok, chránící nemocné trpící fibrilací srdečních síní před mozkovou mrtvicí. „Tato porucha srdečního rytmu může v některých případech vytvořit krevní sraženinu, která pak způsobí cévní mozkovou příhodu. Riziko vzniku …

více »

GMO ječmen vyrábí léčebný lidský peptid

Látku katelicidin, která je součástí lidského imunitního systému a působí jako přírodní antibiotikum, dokázali vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyrobit v ječmeni. Díky molekulárnímu farmaření vyvinuli ojedinělou technologii, která může být základem pro velkokapacitní produkci tohoto peptidu. Jeho výrobní cena se nyní pohybuje …

více »

Objeveny nové geny způsobující onemocnění rohovky

V ČR nemocí trpí nejméně jeden člověk z 80 000, což je celosvětově největší podíl. Vědci z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze objevili pod vedením doc. MUDr. Petry Liškové, M.D., Ph.D., a ve spolupráci …

více »

Unikátní zákrok – autotransplantace ledvin

Autotransplantace ledvin – netradiční operační výkon, který dává naději pacientům, u kterých jiné léčebné metody selhaly. Jedná se o efektivní chirurgický výkon, během kterého se obě nebo častěji jen jedna zbývající ledvina pacientovi chirurgicky odstraní, mimo jeho tělo se upraví a poté se transplantuje zpět pacientovi, obvykle na jiné místo …

více »

Léčba parazity: Živými hlísticemi na rakovinu?

Změny v lidském mikrobiomu jsou dávány do souvislosti s nástupem dosud vzácných (většinou autoimunitních) chorob. Tak jako pojem mikrobiom označuje vývojově primitivnější prokaryota, tedy bakterie, tak značně exotický pojem eukaryom je označením pro soubor všech evolučně pokročilejších obyvatel našich těl. Ačkoli se dosud většina studií organismů sídlících v lidské trávicí …

více »

Za nádory jater u kuřat i lidí mohou stejné mutace

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili geny zodpovědné za vznik nádorů jater. Nádorová onemocnění představují velmi heterogenní skupinu chorob vyznačujících se společným rysem: vznikem populace buněk, které unikají regulačním mechanismům organismu a nekontrolovaně se množí. Základním faktorem při vzniku nádorových buněk jsou mutace některých genů, typicky fungujících v regulaci …

více »

Parazitologové nabourali dogma o neměnném složení mitochondriální turbíny

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

více »

Druhá úspěšná chiméra člověka a zvířete – s ovcí

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Chiméry nejsou kříženci, ale kombinace více genomů v jednom organismu. Ve zvířatech by takto mohlo jít pěstovat lidské orgány. Celkem běžné jsou chiméry vnitrodruhové (i u člověka), kdy jeden zárodek pohltí druhý, namísto dvojčat se pak narodí jedinec, ovšem s tělem kombinovaným ze dvou genomů (takže pak pohlavní buňky mohou …

více »

Virus klíšťové encefalitidy pod drobnohledem

Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě, tento virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Vědci z institutu Ceitec Masarykovy univerzity se proto zaměřili na odhalení struktury tohoto viru a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí. Jejich práci nyní zveřejnil prestižní časopis …

více »

Šance na účinnější analgetika proti chronické bolesti

Senzorová doména TRPA1 receptoru přispívá k detekci bolestivých podnětů. Vědci z oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s oddělením fyziky biomolekul Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zabývají výzkumem receptorů uplatňujících se při vzniku chronické bolesti, jež doprovází řadu závažných onemocnění. Získané poznatky přispějí k lepšímu porozumění …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close