Archiv článků: medicína

21. září připadá na Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci, vůbec nejčastější formy demence. Přestože se v průběhu času vyvinul obraz toho, jak toto onemocnění postihuje mozek, ovlivňuje myšlení a mění „k nepoznání“ životy milionů lidí na celém světě, prognózy pro pacienty stále nejsou příliš nadějné a řada aspektů tohoto onemocnění je …

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

Výskum ochorenia COVID-19 pokračuje aj po skončení pandémie a prináša nové poznatky, užitočné nielen v prípade budúcich pandémií, ale aj pri iných neinfekčných ochoreniach. Súvislosť medzi ťažkou formou ochorenia COVID-19 a aktivitou enzýmu butyrylcholínesterázy v ľudskej krvi odhalil výskumný tím z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave pod vedením farmakologičky …

Vědcům se podařilo popsat význam stovek vrozených mutací v genu CHEK2 při vzniku rakoviny prsu. Výzkumný tým vedli Zdeňek Kleibl z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Libor Macůrek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Gen CHEK2 je v hledáčku klinických genetiků již dlouho. Jedná se o třetí nejčastěji postižený …

Mezinárodní průzkum realizovaný pod záštitou organizace Parkinson’s Europe a farmaceutické společnosti STADA uvádí, že dvě třetiny lidí trpících Parkinsonovou chorobou užívají perorální léky s léčivou látkou levodopa nebo jiný typ perorální léčby. Průzkum byl proveden v 53 zemích a celkem se ho zúčastnilo 992 respondentů s Parkinsonovou chorobou nebo jejich pečovatelů. Dva ze …

Parkinsonova choroba je dnes po té Alzheimerově druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. V současné době je Parkinsonova choroba diagnostikována obvykle na základě klinických příznaků a až poté, co již došlo k významnému neurologickému poškození. Nová studie (hlavní autorka Laurie Sanders z Duke School of Medicine) navrhuje diagnózu z krevního testu, což …

V lidském těle je pět typů tkání: epitelová, pojivová, svalová, nervová tkáň a krev. Každá tkáň má specifické fyzikální, chemické i biologické vlastnosti. Snadno si představíme třeba tvrdou kost, flexibilní kůži či kontraktilní svalovinu. Touto představou dokumentujeme, že tkáně jsou velmi specifické a scaffoldy by tyto zvláštnosti měly odrážet ve …

Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …

Revoluční léčbu srdeční arytmie začali používat lékaři Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF OU. Tuto velmi rozšířenou srdeční poruchu už neodstraňují pouze pomocí radiofrekvenční ablace, ale i pomocí metody pulsního pole. Základem této metody, kterou podstupuje pacient v celkové anestezii, je elektrický výboj. „Metoda spočívá v …

Současný životní styl přispívá k rozvoji nespavosti a zkracování spánku. Rapidně roste počet lidí, kteří spí méně než 6 hodin. Nedostatek spánku lze považovat za plíživého zabijáka. Nedostatečný spánek poškozuje i děti. Až 30 % dětí trpí různými poruchami spánku a každé druhé spí méně než potřebných osm hodin. V …