Mnohé vlastnosti lidské psychiky jsou spolu celkem složitě propojeny skrze metabolické dráhy v mozku. Dřívější evoluční výhody mohou mít dnes zase své stinné stránky. (Poznámka: nebo zde ty stinné stránky byly vždycky, ale dnes je to zřejmější apod.) Podle nového výzkumu kombinace zvýšeného množství neuropeptidu Y (NPY) a dopaminu (DA) …
více »Účinnost hloubkové stimulace mozku u Parkinsoniků bude efektivnější
Parkinsonova nemoc, druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, postihuje stále rostoucí počet pacientů po celém světě. V rámci boje proti této nemoci přichází výzkumný tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity s novým přístupem pro zvýšení účinnosti hluboké mozkové stimulace. Jejich studie se zaměřuje na spojení mezi různými druhy mozkových oscilací …
více »Struktura mozku předpovídá odpověď na léčbu antidepresivy
Nový výzkum využil umělou inteligenci k analýze snímků mozku u lidí trpících depresivní poruchou (MDD, major depressive disorder). Podle výsledků může odpověď na léčbu tradičními antidepresivy (SSRI) nebo i placebem předpovědět množství šedé a bílé mozkové hmoty. Studie je dílem vědců z King’s College London, University of East London (UEL) …
více »Dopamin a lidské migrace
Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …
více »Poprvé sekvenovali genom sliznatek, ukazuje i vznik mozku u obratlovců
Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …
více »Inteligence vznikla u hlavonožců nejspíš víckrát nezávisle na sobě
Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …
více »Jeden mozek, dva světy
Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální. John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil …
více »Proč chytří hlavonožci žijí tak krátce?
Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …
více »Za podivným chováním stojí jediný gen
Některá rozhodnutí jsou podle nové studie mimo kontrolu, výsledek je pevně dán předem. Vlastně tedy o žádné rozhodování ani nejde. Výzkum byl proveden u myší, ale u člověka se to zase o tolik asi lišit nebude. Další příspěvek do debaty o determinismu (nemusí být zdaleka jen genetický) a svobodné vůli. …
více »Poruchy mozku a řeči na vzestupu
V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou …
více »