Archiv článků: nanotechnologie

Nanočástice oxidu ceru mají schopnost aktivně pohlcovat reaktivní formy kyslíku. Listopadové číslo časopisu Advanced Functional Materials vyzdvihuje výzkum vědců z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy týkající se návrhu systému podávání léčiv ve formě velmi malých částic oxidu ceru zapouzdřených v nanočásticích oxidu křemičitého. Tento systém může „chytře“ reagovat na okolí a …

Dr. Michal Mazur a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se věnují výzkumu katalyzátorů na bázi nanočástic vzácných kovů stabilizovaných na zeolitech. Nejnovějším výsledkem jejich práce je nový zeolitový katalyzátor, který je tématem publikace v prestižním časopise Angewandte Chemie. Heterogenní katalyzátory založené na vzácných kovech jsou esenciální pro mnoho …

Vedci z Univerzity Komenského v Bratislave zistili, že zlato má výrazný vplyv na rast buniek chrupavky a protizápalový účinok. Výskumníci Farmaceutickej fakulty UK si za tento objav nedávno prevzali Cenu za transfer technológií na Slovensku. Ocenenie prichádza v čase 70. výročia založenia fakulty. Degeneratívne ochorenia kostí, kĺbov a chrupaviek postihujú …

Vědci vyvinuli nanodiamanty, které proniknou všemi vrstvami lidské kůže včetně podkožního tuku. Tímto způsobem by se mohly podávat léky nebo i kosmetické přípravky. Co je klíčové, postup diamantů lze přitom dále sledovat pomocí neinvazivní optické techniky. Přes kůži se aktuálně aplikují např. nikotinové náplasti, obecně ale částice, které takto dokážou …

Vědci z MITu a University of Tokyo vytvořili struktury centimetrových velikostí, které které jsou naplněny stovkami miliard zarovnaných nanotrubiček z hexagonálního nitridu boru. Stěny nanotrubiček mají tloušťku 1 atomu. Hexagonálnímu (šesterečnému, šetiúuhelníkovému) nitridu boru ve 2D vrstvě se někdy říká bílý grafen. Kromě podobností s grafenem se ale v podstatných …

Na Univerzitě Palackého v Olomouci byl zahájen mezinárodní projekt, který propojuje výzkum v oblasti uchovávání elektrické energie s praxí. Nanomateriál, který vyvinuli olomoučtí vědci, se totiž ukazuje jako velmi vhodný pro zařízení ukládající elektrickou energii, takzvané superkondenzátory. Výzkumníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP už vyzkoušeli …

Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se podařilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců s českou účastí. Článek popisující inovativní řešení povrchové úpravy grafenových nanopásků vyšel v časopise Nature Chemistry. Velikost tranzistorů v integrovaných obvodech se v posledních desetiletích zmenšila na nanometry, avšak další …

Materiál Porous Glass Plasticine (PGP), který vzešel z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL, je možné použít na výrobu nosičů nanočástic ve filtračních zařízeních, designových stěn interiérů, které propouští jemné světlo a tlumí hluk, nebo třeba na výrobu parfémovaných šperků. Katedra už si podala patentovou přihlášku a bílou …

Elektricky vodivé nanodrátky složené z jediné molekuly slibují velmi zajímavé vlastnosti (miniaturizace, laditelnost…) pro elektroniku příští generace. Problém ovšem je, že s délkou molekuly účinnost přenosu elektronů po „drátku“ klesá cca exponenciálně (tedy: když molekulu prodlužujeme o nějakou „opakovatelnou“ jednotku typu CH2…). Najít nějakou skutečně dobře elektricky vodivou molekulu výrazně …

Je to paradoxní, ale více stejně velkých otvorů (pórů) v sítu nemusí znamenat, že jím proteče více kapaliny – alespoň v nanoměřítku. Takové výsledky alespoň dávají pokusy s průchodem vody přes membránu z oxidu grafenu. Vědci z University of New South Wales (Sydney), University of Duisburg-Essen, GANIL (Francie) a Toyota …