Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování …
více »Dávné proteiny osvětlují původ života na Zemi
Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …
více »Ani málo, ani moc (vody): Při vzniku života mohly hrát roli kapky v atmosféře
Jak se z jednotlivých aminokyselin v abiotickém prostředí sestaví peptidy? Ve vodném roztoku se reakci moc probíhat nechce, respektive současně dochází k hydrolýze peptidu a nařeďování obsahu. Chemici z Purdue University nyní tvrdí, že vyřešili problém, kdy vznikající život na jednu stranu potřeboval vodu, ale také prostředí mimo vodu. Namísto …
více »Namísto RNA světa měla od počátku života fungovat koexistence RNA s peptidy
RNA svět představuje vlivnou teorii popisující vznik pozemského života a otázku, zda byla dříve DNA nebo proteiny. RNA v tomto – částečně i experimentálně potvrzeném – modelu může hrát roli jak enzymu, tak i nosiče genetické informace, tj. zařídit si sama vlastní replikaci. Problém slepice a vejce by se tak …
více »Sestavili protein složený z pravotočivého i levotočivého řetězce
Jednou z nejběžnějších forem sekundární struktury proteinu je tzv. beta-list (skládaný list). Primární struktura znamená vlastní sekvenci aminokyselin sekundární pak to, jak jsou vlákna dále uspořádána. V beta listu tvoří vlákna dvojrozměrnou strukturu, kterou mezi vlákny udržují vodíkové vazby. Jinou známou strukturou je šroubovice (alfa-helix). Vědci z Kalifornské univerzity v …
více »Při vzniku života sehrál významnou roli cystein
Dosud se soudilo, že cystein, jedna z 20 aminokyselin tvořících proteiny, může abiotickými cestami vznikat jen dost obtížně. Často se proto předpokládalo, že na počátku života tato aminokyselina neexistovala a nebyla kódována v genomu – nakonec i samotný genetický kód je nejspíš výsledkem postupné evoluce. Viz také: Evolučně nejstarší aminokyseliny: …
více »Boj proti bakteriím pomocí antimikrobiálních peptidů
Antimikrobiální peptidy jsou součástí přirozené imunitní schopnosti mnoha různých organismů. Tým vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity vedený Robertem Váchou nedávno objevil, jak ohebnost antimikrobiálních peptidů ovlivňuje jejich schopnost bojovat proti bakteriím. Vědci popsali, jak efektivně využít ohebnosti peptidů při návrhu nových potenciálních léčiv. Závěry jejich studie byly nedávno zveřejněny …
více »Na MITu navrhují proti koronaviru obyčejný peptid
Může k odzbrojení viru stačit sekvence 23 aminokyselin kopírující kousek kritického receptoru na lidských buňkách? Profesor chemie Brad Pentelute z MITu a jeho kolegové chtějí blokovat schopnost koronaviru vstupovat do lidských buněk. Krátký peptid totiž reaguje s proteinem, který virus používá jako klíč k proniknutí do buňky. Zjištění bylo prozatím …
více »Vztah sodíku a draslíku mohl hrát roli už při vzniku života
Na počátku života prý mohly fungovat tzv. suché a mokré cykly, respektive hygroskopické (rozplývavé) minerály, které absorbují vodu z různě vlhkého vzduchu a přitom se v ní rozpouštějí. S celou teorií přišli vědci z Saint Louis University, College of Charleston a NSF/NASA Center for Chemical Evolution. V zásadě jde o …
více »Jak peptidy pronikají do buněk
Snadná doprava léčiv přímo do buněk je jedním z velkých cílů farmaceutického průmyslu. Procesům, které probíhají v buněčné membráně a jsou zodpovědné za transport látek do buňky a z buňky ven přitom stále z velké části nerozumíme na detailní molekulové úrovni. Vědecký tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a …
více »