Archiv článků: proteiny

Proč při degeneraci sítnice odumírají světločivné buňky

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsali, jak mutace způsobující dědičnou degeneraci oční sítnice ovlivňují funkci zasažených bílkovin V jádrech všech našich buněk je uloženo obrovské množství informací o tom, jaké bílkoviny (proteiny) může buňka vyrábět. Geny kódované pořadím genetických písmen v DNA se nejprve přepisují do podobných vláken ribonukleové kyseliny (RNA), …

více »

Nově objevený protein hraje roli při vývoji bílých krvinek

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Protein Evi2b je důležitý pro normální vývoj myeloidních buněk, souvisí se vznikem akutní myeloidní leukemie. Podstatnou část imunitního systému tvoří různé druhy bílých krvinek. Všechny typy těchto buněk, ale také červené krvinky a krevní destičky, pocházejí z krvetvorných kmenových buněk přítomných v kostní dřeni. Kmenové buňky se ve dřeni udržují v malém počtu …

více »

Zubní sklovina je z hydroxyapatitu, tvorbu ale řídí trojice aminokyselin

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Mechanismus vzniku nejtvrdší tkáně v těle. Zubní sklovina je nejtvrdší a nejodolnější tkání v našem těle. Je z 98 % tvořena anorganickými minerály, zejména hydroxyapatitem. Krystalická struktura skloviny je ale na rozdíl od přírodního hydroxyapatitu velice komplexní. Právě složitost uspořádaní jednotlivých mikrokrystalů do jednotlivých svazků a velmi přesné křížení těchto svazků s rozestupy …

více »

Jak buňky kontrolují svoji tuhost a sílu

Změny mezibuněčné hmoty jsou projevem degenerace srdce a mozku a souvisejí i s nádorovými onemocněními. Výzkumná skupina Mechanobiologie kardiovaskulárního systému Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedená dr. Giancarlo Forte, si připsala významný úspěch, neboť prestižní časopis Nature Communications dnes zveřejnil její článek s …

více »

3D struktury z DNA a proteinů na míru

Skládat z DNA různé krychle a podobné trojrozměrné útvary už nějaký čas umíme – této metodě se často říká „DNA origami“. Nicméně má stále řadu omezení. Tak např. jde o postup, který musí probíhat čistě technologicky jako inženýrská konstrukce, kdy syntetizujeme jednotlivé části DNA a po sobě jdoucími kroky je …

více »

Samohybné kapaliny – čerpadlo na bázi mikrotubulů

Není třeba rozdílu tlaku ani gravitace. Mohla by jednou ropa téct potrubím „sama“? Výzkum, který má vést ke zcela nové třídě kapalin i systémů pro jejich proudění, byl inspirován mechanismy fungujícími v živých buňkách. Díky speciálním elastickým přenosovým vláknům – mikrotubulům – mohou buňky v závislosti na podnětem z vnějšího …

více »

Priony asi chrání kvasinky před stresem

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Prionové proteiny nalézáme už u relativně jednoduchých a od nás vzdálených organismů, jako jsou kvasinky. Podle nového zjištění zde měly nejspíš ochrannou funkci. Vědci z Emory University a Georgia Tech zkoumali kvasinkový protein Lsb2. Ten dokáže katalyzovat přeměnu dalších proteinů na priony, ale může vytvářet částečně stabilní prion i sám. …

více »

Ceny GA ČR: Proteiny ve slinách klíšťat

Cena předsedy Grantové agentury ČR již zná své vítěze – čtyři řešitele nejlepších projektů základního výzkumu. Letos jsou výsledky genderově vyrovnané, laureáty jsou dvě vědkyně a dva vědci: klasická filoložka Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR byla oceněna za interdisciplinární výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře …

více »

Objeven nový protein opravující poškozenou DNA

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Vedcom Univerzity Komenského v Bratislave (UK) sa podarilo objaviť nový proteín Dbl2, ktorý umožňuje opraviť poškodenú genetickú informáciu (DNA) a tiež umožňuje sexuálne rozmnožovanie. Vďaka tomuto objavu vedeckého tímu pod vedením doc. Mgr. Juraja Gregáňa, PhD., z Prírodovedeckej fakulty UK (PriF UK) bude možné lepšie pochopiť, ako bunka opravuje poškodenú …

více »

Alzheimerova nemoc a pokles cukrových lipidů v mozku

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Vědci z Akademie věd objasnili jednu z příčin Praha 2. července (ČTK) – Mezinárodní tým vědců, kteří působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Akademii věd ČR, objasnil jednu z příčin Alzheimerovy choroby. Pomocí moderní mikroskopické metody, kterou pro výzkum vyvinul, zjistil, na jakém principu fungují molekuly této zákeřné …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close