Archiv článků: řecko

Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice

Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …

více »

Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

více »

Kuličky z egejské doby bronzové sloužily asi k deskové hře

Na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech byla postupně objevena řada kamenných kuliček trochu menších než golfové míčky. Jejich účel se vysvětloval různě: mohlo jít o náboje do praků, házecí koule k nějaké hře, kuličky sloužící k počítání nebo o kameny pro nějakou deskovou hru. Archeologové z Bristolské univerzity …

více »

Jak Sparťané a Athéňané obléhali města

První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …

více »

Starořecká bitva: hoplíti proti hoplítům

Během peloponnéské války byla střetnutí velkých hoplítských armád výrazně méně častá než během válek 4. století, zčásti proto, že Athéňané nikdy nezpochybnili převahu Peloponnésanů na souši. Řekové se obvykle nepouštěli do bitvy, pokud byl nepřítel početně silnější o více než polovinu. Zato ve 4. století se opakovaně střetávali občané dvou …

více »

Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci

Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …

více »

Kdyby věda nevznikla ve starém Řecku…

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Alternativní dějiny, Egypt vs. Mezopotámie a kacířský faraon Achnaton. Květnový pražský Svět knihy mj. navštívil německý egyptolog Jan Assmann. Čeští čtenáři mají k jeho textům velmi komfortní přístup, protože od něj u nás vyšlo hned 5 knih. Z hlediska Sciencemagu je zajímavý Assmannův názor na „amarnskou revoluci“ – tedy na …

více »

Dávno před Mykénami: Monumentální sídla na ostrově Keros

Nové výzkumy na řeckém ostrově Keros odhalují pozůstatky vyspělé kultury z počátku doby bronzové. Raná doba bronzové v Egejské oblasti se datuje do 3. tisíciletí př. n. l. Nejvyspělejší částí tehdy nebylo pevninské Řecko (známá památka z příslušného období: Dům tašek v Lerně na Peloponésu) ani Kréta, ale Kykladské ostrovy. …

více »

DNA ukazuje původ Mínojců a Mykéňanů

Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close