Archiv článků: řím

Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …

Nyní tedy učiníme prvý krok k tomu, abychom pochopili rozdíl mezi společnostmi, které se pomalu rozkládají, a těmi, které rychle kolabují. Příklady společností prvého typu jsou byzantská a osmanská říše. Obě postupně ztrácely moc a území ve prospěch svých konkurentů. Během tohoto procesu nedošlo k žádnému kolapsu – k žádné náhlé ztrátě složitosti …

Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …

Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …

Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …

Při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. bylo spolu s nejznámějšími Pompejemi zničeno i nedaleké město Herculaneum. V 60. letech zde pod vrstvou popela a lávy kromě jiných pozůstatků města odkryli i zbytky těl několika obětí výbuchu. Jako součást jedné z lebek archeologové tehdy objevili lesklý černý předmět připomínající …

Ze 69 císařů jednotné Římské říše jich 43 sešlo ze světa násilnou smrtí, ať už se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo úmrtí v boji. Historikové zkoumají tyto události jako jednotlivé, na sobě víceméně nezávislé, nicméně zajímavé je, že by zde mohla existovat nějaká „obecná pravidelnost“. Asi opravdu existuje. Tak třeba …

Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …

Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …

Během prvního léta svého tažení Germanikus záměrně navštívil Teutoburský průsmyk, kde se pořád nacházely velké hromady blednoucích kostí. Vzpoura v Germánii měla na rozdíl od té panonské zlověstný rozměr. Koncentrace sil na Rýně, jak sám Tiberius věděl lépe než kdokoli jiný, byla jednoduše největší v celé říši – a na …