Archiv článků: sex

Vrána k vráně sedá vs. Protivy se přitahují

Nejčastěji byla podobnost mezi partnery nalezena v případě extraverze. Nejen lidé, ale i další živočišné druhy, si své partnery vybírají na základě určitých charakteristik – a všímají si toho i lidová úsloví „vrána k vráně sedá“ nebo naopak „protiklady se přitahují“. Které z těchto úsloví platí? A je nějaký rozdíl …

více »

Evoluční smysl sexu a model loterie

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Kdo se rozmnožuje asexuálně, je jako hráč, který má mnoho losů se stejným číslem. George Williams odhalil roku 1966 logickou chybu tradovanou v samotném srdci učebnicových vysvětlení sexuality. Ukázal, že sexualita vyžaduje, aby živočich ignoroval svůj krátkodobý sobecký zájem ve prospěch přežití a evoluce druhu. Vyžadovalo by to od něj …

více »

Osobnost mají prý i pavouci

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …

více »

Chiméry: Všude kolem nás, i v lidských mozcích

Když se zkoumalo, zda jsou děti Lydie Fairchildové opravdu dětmi muže, s nímž se soudila o alimenty, dospělo se k nečekanému výsledku: jeho děti to jsou, ale její ne. Zatím jsme pořád vycházeli z představy, že zvíře či rostlina vznikají klonál­ním dělením jediné „zakladatelské“ buňky (obvykle oplozeného vajíčka) a že …

více »

Pohlavní výběr: Princip „čím barevnější, tím lepší“ zpochybněn

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

V učebnicích zabývající se ptačí říší existuje velmi populární hypotéza, která praví, že intenzivní zbarvení samců vlivem karotenů predikuje vysokou kvalitu spermií, především pak vysokou odolnost spermií vůči oxidačnímu stresu před volnými radikály. Jednodušeji řečeno, z pohledu samic: čím barevnější, tím lepší! Vědci z Ústavu biologie obratlovců tuto hypotézu testovali …

více »

Ig Nobels: Drbání před zrcadlem a krysy ve spodním prádle

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Už třiadvacátý ročník udělování takzvaných Ig Nobels, cen za bizarní vědecké bádání, uspořádala ve čtvrtek americká Harvardova univerzita. Mezi oceněnými je švédský badatel, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, nebo egyptský lékař za studii o pohlavním životě krys navlečených do spodního prádla. Cenu si letos odnesli i organizátoři hry …

více »

Jak šípkové růže dokonale spojily nepohlavní a pohlavní množení

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …

více »

Objeven nový protein opravující poškozenou DNA

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Vedcom Univerzity Komenského v Bratislave (UK) sa podarilo objaviť nový proteín Dbl2, ktorý umožňuje opraviť poškodenú genetickú informáciu (DNA) a tiež umožňuje sexuálne rozmnožovanie. Vďaka tomuto objavu vedeckého tímu pod vedením doc. Mgr. Juraja Gregáňa, PhD., z Prírodovedeckej fakulty UK (PriF UK) bude možné lepšie pochopiť, ako bunka opravuje poškodenú …

více »

Pohlaví mravenců jako dva oddělené druhy

Proč asexuální druhy milují extrémy? Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že pohlavně se rozmnožující druhy by si měly vést lépe v prostředí bohatém na zdroje a zároveň na vzájemně soupeřící druhy. Tam se totiž může uplatnit jejich výhoda spočívající ve schopnosti rychleji odpovídat na evoluční tahy protivníka. Naproti tomu …

více »

Lidský mozek a monogamie

Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close