Archiv článků: zemědělství

Fraktály, rýžová pole a obecní pastvina

Terasovitá rýžová pole na indonéském ostrově Bali vypadají při pohledu shora většinou jako různobarevná mozaika. Je to logický důsledkem toho, že farmáři rýži sejí (a přesazují a provádějí další kroky) v různé době. Jenže – vlastně je to celé složitější, protože někteří farmáři spolu svůj postup synchronizují. Podle nového výzkumu …

více »

Průzkum naleziště z počátků evropského neolitu

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Keramika z Makedonie z doby asi 6000 př. n. l. Sídliště z mladší doby kamenné v Makedonii zkoumají v těchto dnech odborníci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Společně s makedonskými kolegy bádají na nalezišti Vrbjanská Čuka, které patří k jednomu z nejstarších a nejlépe dochovaných sídlišť této doby. Pouze …

více »

Dávná domestikace myší

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Myš domácí se na Blízkém východě objevila minimálně před 15 000 lety. Lidé se zde tedy zřejmě trvale usadili dlouho před vznikem vlastního zemědělství, tak se alespoň výsledky výzkumu interpretují. Fiona Marshall z Washington University v St. Louis, Thomas Cucchi z National Center for Scientific Research v Paříži, Lior Weissbrod …

více »

Watson, Internet věcí a včely

Nezbytným předpokladem pro kvalitní med je zdravé včelstvo, o které se musí včelař starat. K tomu potřebuje dlouholeté komplexní zkušenosti, aby vypozoroval jednotlivé závislosti a zákonitosti mezi včelami a jejich okolím. Včelař také musí krmit včely v závislosti na počasí, ročním období a stavu zásob; vytáčet med a přidávat plásty do …

více »

Úplné přečtení genomu ječmene

Mezinárodnímu týmu vědců se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene, významné obiloviny, která se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky. O úspěchu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu ječmene (IBSC) a vyšel o něm článek v prestižním časopise Nature. Podíl …

více »

GMO: Problémem Evropy jsou konzervativní zákony

V USA, Kanadě, Jižní Americe, Číně nebo Indii se pěstují některé geneticky modifikované plodiny na milionech hektarů. Špičkoví čeští vědci budou na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mluvit o perspektivách genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého …

více »

Amazonský prales byl zahradou

Předkolumbovská Amazonie nebyla žádným panenským pralesem, obývaly ji početné skupiny zemědělců. Teprve postupně ale narážíme na to, kolik lidí zde žilo. Dříve jsme si mysleli, že místní neolitické kultury musely svá pole po pár letech vždy přesouvat kvůli vyčerpání půdy, stále častěji ale nacházíme pozůstatky stálých vesnic. A s nimi …

více »

Na Stanfordu ochutnali staročínské pivo

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

Jak jsme zde již informovali, dávnou tradici má pivo nejen v Sumeru, Egyptě nebo neolitické Evropě. Pochutnávali si na něm i staří Číňané. Viz také: Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem Experimentální archeologové nyní na Stanfordu pivo podle známého složení jeho zbytků na stěnách staročínských nádob také uvařili. Jak rekonstrukce …

více »

Moderní laboratoř pomůže zavádět do praxe nové metody šlechtění

Během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začne se využívat nová generace GMO. Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem – získávat nové odrůdy zemědělských plodin lépe snášející sucho a klimatické změny, které zároveň dokážou odolat chorobám či škůdcům a budou mít lepší vlastnosti. Spolupráci vědců se šlechtiteli …

více »

Výroba amoniaku syntézou při pokojové teplotě

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close