zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain
zdroj: brian0918™, wikipedia, licence obrázku public domain

V době ledové v Evropě převládal genofond lidí z Dolních Věstonic

Nová genetická studie zveřejněná v prestižním časopise Nature ukázala, že předci většiny dnešních obyvatel Evropy přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety. Vývoj populací v Evropě v době ledové zmapoval mezinárodní vědecký tým ve spolupráci s odborníky z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU). Vyplynulo z něj mimo jiné, že několik tisíc let v Evropě převládal genofond označovaný výzkumníky jako Věstonický, k němuž patřili lovci mamutů ze sídlišť v okolí Pálavy.

„První anatomicky moderní lidé, kteří se dostali do Evropy před zhruba 45 tisíci lety, zřejmě nepřišli jako jedna skupina, ale bylo to více skupin v několika vlnách, které se usadily na různých místech. Před 38-30 tisíci lety se pak vyvinuly stabilní populace, mezi nimiž posléze dominovala gravettienská kultura, kam patří i lidé z naleziště v Dolních Věstonicích,“ uvedl ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU Jiří Svoboda, který je zároveň vedoucím výzkumné základny Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Dolních Věstonicích.

Právě z Dolních Věstonic pocházejí kosterní pozůstatky využité pro analýzu DNA. Do stejné genetické skupiny pak patří i nálezy z Itálie, Rakouska a Belgie. Celkem vědci analyzovali DNA z 51 jedinců z celé Evropy. „Přestože genofond lovců mamutů z Dolních Věstonic svého času ovládl Evropu a k němu patřící lidé rozvinuli silnou takzvanou gravettienskou kulturu, postupně vymizel a v současné evropské populaci už příslušné genetické skupiny tvoří jen 10 až 15 procent,“ uvedl profesor Svoboda. Doplnil, že výraznější stopy genů lidí žijící v době ledové v Dolních Věstonicích jsou v současnosti patrné například u Laponců.

Genom lovců mamutů z Dolních Věstonic převládal až do doby, kdy vyvrcholilo zalednění poslední doby ledové, tedy zhruba před 25 až 20 tisíc lety. Pak se po kontinentu rozšířili představitelé dalších genetických skupin a před zhruba 14,5 tisíci lety se v genomu začaly objevovat vlivy od zcela nových populací z jihovýchodu.

Podobně vymizely i stopy neandrtálců v DNA současných evropských populací. U prvních anatomicky moderních lidí, kteří do Evropy přišli před 45 tisíci lety, činil podíl neandrtálské DNA 3 až 6 procent, postupně klesl na zhruba dvě procenta.

tisková zpráva Masarykovy univerzity

55 let satelitního televizního vysílání

Rok 1962 se zapsal do historie satelitního TV vysílání. Televizní signál totiž poprvé překonal Atlantický …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close