Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Virus jedovatý jako černá vdova

Malý bakteriofág má v genomu sekvenci pro toxin, který produkuje pavouk černá vdova. K čemu něco takového viru vůbec může být dobré?
Biologové z Vanderbilt University objevili příslušnou sekvenci u bakteriofágu WO. To na první pohled vůbec nedává, i kdyby tento fág kradl geny svému hostiteli, šlo by o sekvence prokaryot. I když kdo ví. WO se jmenuje podle toho, že parazituje na bakterii (riketsii) wolbachia. A ta zase parazituje třeba na vosách a dalších členovcích, snad i na pavoucích.
Gen nalezený ve viru je podle všeho neporušený a při infekci bakterie se podle něj syntetizují funkční proteiny-toxiny. I když to nepředstavuje jednoznačný důkaz, že toxin má jakýsi smysl, nějaký náhodně přenesený gen „k ničemu“ by pravděpodobně porušily náhodné mutace – leda by si ho virus osvojil před krátkou dobou. WO má přitom celou řadu dalšího genetického materiálu eukaryot, tyto geny souvisejí např. s imunitní odpovědí nebo programováním buněčné smrti napadené buňky. To by dávalo celkem smysl, ovšem opět u viru eukaryotního. K čemu to může být bakteriofágovi?
Uvažuje se o tom, že když wolbachia sama napadá členovce, bakterie se obaluje jejich proteiny. Má-li virus při vstupu do bakteriální buňky nebo jejím opuštěním proniknout tímto prostředím, možná je pro něj užitečné nebo musí fungovat stejně, jako by sám také parazitoval na eukaroytech. Navíc někdy i sám překonává buňky napadeného členovce, takže to tak trochu eukaryotní virus je. Smysl jedu černé vody ovšem zůstává i tak záhadou.
WO se přitom kopíruje i do genomu wolbachie, mohl by se tedy použít jako mechanismus/vektor pro tvorbu geneticky modifikovaných bakterií. Pokud sama wolbachia zase infikuje komára Aedes aegypti, je tím omezena jeho schopnost přenášet horečku dengue a virus Zika. Nákaza komárů touto bakterií už byla vyzkoušena v Austrálii, Indonésii, Vietnamu, Kolumbii a Brazílii. Wolbachia se populací komárů šíří a měla by se v ní udržovat. Bakterie modifikované virem by mohly takto fungovat ještě účinněji.

Seth Bordenstein a Sarah Bordensteinová z Vanderbilt University publikovali své výsledky v Nature Communications.

Zdroj: Phys.org

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close