Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain
Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vodní most a vodní baterie

Kapaliny se mnohdy chovají poněkud šokujícím způsobem – a nemusí jít přitom pouze o hélium při teplotě blízké absolutní nule, ale i o zcela běžnou vodu.

Jev zvaný „vodní most“ vznikne následovně: vezmeme 2 kádinky, naplníme je vodou (čistou, např. opakovaně předestilovanou) až těsně pod okraj a dáme je k sobě tak, aby se dotýkaly. Do obou kádinek vložíme elektrodu zdroje vysokého napětí, uvádí se do 10 kV. Hladina vystoupí a voda začne téct z jedné kádinky do druhé. Nyní můžeme kádinky od sebe pomalu vzdalovat, čímž vznikne právě onen „levitující“ most. Může být až 25 mm dlouhý a vydrží fungovat skoro hodinu.
Fenomény, které vznik mostu umožňují a udržují jeho stabilitu, nejsou moc jasné; zánik mostu zřejmě způsobuje ohřívání vody. Lze zkoumat, jakým směrem voda poteče, či jak most reaguje na další vnější elektrické pole
(podrobnější popis v češtině viz zde).

Dle ScienceDaily je zajímavé, že jev byl sice popsán už v 19. století, pak se ale na jeho existenci zapomnělo a musel být znovuobjeven – v roce 2007 na univerzitě v rakouském Grazu (Štýrský Hradec). Vědci z této instituce nyní v Journal of Physics D: Applied Physics publikovali další novinky týkající se vlastností vodního mostu. Podle nich tímto způsobem tečou náboje (ne elektrony, ale protony, tj. kationy vodíku, respektive ionty H3O+; zde se vnucuje otázka, proč ne spíše ionty OH-, jak by odpovídalo tomu, že směr toku mezi katodou a anodou není před daný?), takže lze vytvořit stabilní elektricky nabitou vodu. Stačí v určitý moment odpojit zdroj napětí. Náboj ve vodě přetrvává údajně asi týden, což lze doložit analytickými metodami.
Možnosti využití? „Vodní baterie“ mohou fungovat jako kyseliny a zásady, které vůbec neobsahují „opačné“ ionty (tj. máme kyselou vodu s ionty h3o+ a zásaditou vodu s ionty oh-). Možná by se na tomto principu mohly vyrábět třeba šetrné dezinfekční nebo čistící prostředky bez dalších látek. Zajímavý je i samotný vodní most – v něm jde o zvláštní stav vody, takže se přímo nabízí zkoumat, jak by mohla reagovat s dalšími látkami. Mnohé reakce třeba v běžné vodě neprobíhají, ale v mostu by mohly. Jedná se možná o úplně nový typ rozpouštědla.

Zdroj: ScienceDaily a další

Poznámka: Jen k technice experimentu, nevadí, že jak voda teče, hladina v jedné z kádinek klesá? Kádinku zvedat (nebo jinak by proces skončil prostě proto, že v jeden okamžik by byl rozdíl hladin příliš velký?)? Druhá kádinka přetéká, „neodnáší“ to náboj?

Systém s minimálně 6 exoplanetami v Orionu

Dvacet let hledání a výzkumu exoplanet přineslo objevy mnoha multiplanetárních systémů, kdy okolo jedné hvězdy …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close