© NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC)

Vznik planet obíhajících po podobné dráze jako Země

Nový snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje dosud nejjemnější pozorované detaily protoplanetárního disku v okolí Slunci podobné hvězdy TW Hydrae. Odhaluje fascinující mezeru nacházející ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce. To by mohlo znamenat, že se v tomto systému začíná rodit mladší varianta naší rodné planety, nebo možná její hmotnější extrasolární sestřenice, takzvaná super-Země.

fotografie-astronomie-eso
 

Hvězda TW Hydrae je mezi astronomy populárním cílem výzkumu, protože se nachází relativně nedaleko od nás (leží jen 175 světelných let od Slunce). Jedná se o mladou hvězdu, jejíž stáří je odhadováno na pouhých 10 milionů let, kterou obepíná protoplanetární disk. Při pohledu ze Země vidíme disk téměř shora (zdola), a to astronomům poskytuje unikátní příležitost prohlédnout si jej bez překážek úplně celý.

„Starší výzkumy provedené ve viditelném světle nebo pomocí radioteleskopů potvrdily, že hvězda TW Hydrae má skutečně vytvořen nápadný disk. A v tomto disku jsou patrné struktury, které by mohly souviset s počínajícím formováním planet,“ říká Sean Andrews (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts, USA), hlavní autor článku uveřejněného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal Letters. „Nová pozorování provedená pomocí ALMA však ukazují tento disk v neuvěřitelných detailech. Odhalují nejen sérii jasných koncentrických prachových prstenů a tmavých mezer, ale také působivé útvary, které by mohly být známkou formování planety na dráze podobné zemské.“

Další nápadné mezery objevené na nových snímcích se nacházejí ve vzdálenosti 3 a 6 miliard kilometrů od centrální hvězdy, což zhruba odpovídá oběžným drahám Uranu až Pluta ve Sluneční soustavě. Rovněž se patrně jedná o důsledek shlukování částic při formování planet, které tak čistí své oběžné dráhy od prachu i plynu a zbylý materiál nutí shlukovat se do jasně ohraničených pásů.

Při pozorování okolí hvězdy TW Hydrae astronomové sledovali slabé rádiové emise milimetrových prachových zrn nacházejících se v protoplanetárním disku, což jim umožnilo odhalit detaily srovnatelné se vzdálenosti Země-Slunce (tedy asi 150 milionů kilometrů). Taková pozorování je možné s radioteleskopem ALMA provést pouze v konfiguraci s dlouhou základnou, která umožňuje dosáhnout velmi vysokého rozlišení. Pokud jsou jednotlivé antény systému rozmístěny s maximální možnou vzdáleností až 15 kilometrů, je celý teleskop schopen zviditelnit ty nejjemnější detaily. „Tento snímek má nejvyšší prostorové rozlišení, jakého kdy bylo dosaženo při pozorování protoplanetárních disků pomocí ALMA, a ani v budoucnu nebude snadné dosáhnout lepších výsledků,“ dodává Sean Andrews [1].

„Hvězda TW Hydrae je výjimečná. Jde o nejbližší hvězdu s protoplanetárním diskem a mohla by připomínat naši Sluneční soustavu v době, kdy byla jen 10 milionů let stará,“ dodává spoluautor článku David Wilner (rovněž Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

Starší pozorování jiného systému HL Tauri, provedená rovněž pomocí ALMA, zachycují dokonce ještě mladší protoplanetrání disk, starý pouhý milión let, který by však mohl vykazovat podobné známky formování planet. Astronomové doufají, že studiem staršího systému TW Hydrae lépe porozumí vývoji naší vlastí planety a možnostem výskytu podobných systémů v Galaxii.

Astronomové by nyní rádi zjistili, jak často se tento typ útvarů v discích kolem dalších hvězd vyskytuje a jak se mohou měnit s časem nebo v závislosti na okolních podmínkách.

tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 11/2016

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

[1] Úhlové rozlišení snímků okolí hvězdy HL Tauri je podobné, jako v případě těchto pozorování, ale TW Hydrae se nachází mnohem blíže, proto je možné u ní zaznamenat jemnější detaily.

Přejídání, tolerance a závislosti – jak to spolu může souviset?

Mnohé vlastnosti lidské psychiky jsou spolu celkem složitě propojeny skrze metabolické dráhy v mozku. Dřívější …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close