Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Život v atmosféře hnědých trpaslíků

Když se řekne život ve vesmíru, obvykle se tím myslí planeta podobná Zemi. Nemohl by ale život existovat i na exotičtějších místech?

Stále hledáme druhou Zemi – planetu podobnou naší rodné hroudě, která obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Zatím jsme takovou planetu nenašli. Ne, že by neexistovala, ale současné metody a projekty jsou vhodnější pro hledání exoplanet u červených trpaslíků. Planety o hmotnosti Země u hvězd podobných Slunci navíc nejsou momentálně v dosahu spektrografů, takže u planety podobného typu známe v lepším případě pouze její velikost a nikoliv hmotnost a hustotu.

Snaha najít druhou Zemi vychází z toho, že víme o jednom případu, kdy se na takovéto planetě vyvinul život. Druhá Země v současném pojetí ale nemusí být obyvatelná. Se Zemí má jen nejzákladnější shodné obrysy. Znalost atmosféry nám v budoucnu napoví více.

Astronomové ale nejsou v žádném případě tak přehnaně konzervativní, jak se může někdy zdát. Čile se spekuluje o životě na exoměsících, u bílých trpaslíků, na povrchu planet bez mateřské hvězdy a tak dále.

Jack Yates (University of Edinburgh) a jeho kolegové vzkřísili nápad Carla Sagana z poloviny 70. let. Slavný americký astronom se tehdy zamýšlel nad tím, zda by v atmosféře Jupiteru mohl existovat primitivní život. Nemusí to být nutně nesmysl. Biologové vědí o mikroorganismech vysoko v zemské atmosféře.

Yates a jeho tým se ve své studii nezaměřují na plynného obra Sluneční soustavy, ale na jeho vzdálené příbuzné – hnědé trpaslíky.

Hnědí trpaslíci jsou považováni za přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami. Mají společné vlastnosti s chladnými hvězdami, ale také s obřími planetami. Nevyzařují příliš mnoho záření, takže se poměrně špatně hledají – kromě infračervené astronomie mohou být objeveni třeba díky gravitačním mikročočkám.

V poslední době bylo objeveno několik chladných hnědých trpaslíků. Když říkáme chladných, myslíme tím teploty, které by byly pro život velmi příjemné. Jedním z příkladů je třeba WISE 0855-0714, který se nachází jen asi 7 světelných let od nás. V jeho atmosféře byla odhalena také voda.

Hnědý trpaslík je samozřejmě objekt o hmotnosti až desítek Jupiterů, není to svět s kamenným povrchem. Yates a jeho tým si ale myslí, že by určité části atmosféry mohl existovat primitivní život, který by tam doslova surfoval. Mikroby by se nesměly dostat v atmosféře příliš nízko – kde je už vyšší teplota a tlak, ale ani příliš vysoko, kde je chladno.

Pochopitelně se nabízí otázka, jak by v atmosféře hnědého trpaslíka život vůbec vznikl. Jednu z možností představují chemické reakce na povrchu prachových zrn v atmosféře trpaslíka. Příznivci panspermie by dodali, že život mohl přilétnout také na asteroidu, který se s hnědým trpaslíkem srazil.

 

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, zkráceno

Přinese smrt? Podívejte se na pohyb hvězdy Gliese 710, která nás v budoucnu mine

Evropská kosmická agentura uveřejnila pěkná videa, která zachycují událost, k níž v budoucnu dojde. První …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close