Sciencemag.cz
Doporučujeme
První pozorování asteroidu 2022 AE1 ukázala, že by se mohl do Země narazit 4. července 2023. To vypadalo jako příliš brzy na to, abychom případně uspěli se snahou změnit dráhu tohoto tělesa; současně byl asteroid dost velký, aby dokázal způsobit slušnou škodu.
V prvních sedmi dnech pozorování přitom všechno nasvědčovalo tomu, že pravděpodobnost dopadu se zvyšuje. Poté následoval týden bez dat (12.-19. ledna), kdy Měsíc v úplňku asteroid zastínil a pozorování vylučoval. Jakmile se Měsíc vzdálil, ESA znovu prozkoumala situaci a zjistilo se, že pravděpodobnost srážky dramaticky klesá. To potvrdila posléze i NASA.
Od té doby bylo potvrzeno, že 2022 AE1 na Zemi nedopadne, a byl vyřazen ze seznamu rizikových objektů, jak je eviduje Evropská kosmická agentura. Pokud ale odhady takhle létají sem tam, můžeme jim vůbec věřit (včetně toho, že přece jen nedojde ke srážce)? Respektive byl tento případ něčím zvláštní?
Na jedné straně ano. „Za téměř deset let svého působení v ESA jsem nikdy neviděl tak rizikový objekt,“ uvedl Marco Micheli z Koordinačního centra ESA pro blízkozemní objekty (NEOCC).
Nebezpečí dopadu se charakterizuje pomocí Turínské a Palermské stupnice; ta druhá je komplexnější a kombinuje v sobě pravděpodobnost srážky a předpokládanou kinetickou energii dopadu. 2022 AE1 s průměrem 70 metrů zde dosáhl hodnoty -1,5 (čím větší číslo, tím rizikovější). Největší riziko dopadu bylo v pásu kolem rovníku a pak klesalo na sever i na jih.
Nyní víme, že počátkem července 2023 proletí asteroid 2022 AE1 kolem Země ve vzdálenosti přibližně 10 milionů kilometrů (+/- 1 milion km), což je více než dvacetinásobek vzdálenosti Měsíce. To se nezdá být zrovna těsně vedle.
Nic záhadného v rozptylu dat ale není. Během prvních pozorování se těleso často jeví jako rizikové, pak se stane ještě rizikovějším a najednou je zcela bezpečné, takový scénář nastává běžně, uvádí ESA. Proč?
První pozorování asteroidu znamená jedinou tečku světla. K odhalení pohybujícího se objektu je zapotřebí druhé pozorování, k určení dráhy nejméně tři. Překrytí se Zemí zůstává běžně dlouho rovnoměrné, zatímco rizikový koridor se díky dalším pozorováním zmenšuje – a tak se zdá, že riziko zásahu stoupá.
Nejčastěji pak ale dojde k tomu, že d dalšími pozorováními a zúžením nebezpečné zóny se malý potenciální koridor přesune mimo Zemi a riziko náhle klesne. I když zůstává určitá nejistota ohledně dráhy asteroidu, to, že riziko nepředstavuje, můžeme s jistotou vědět, vysvětluje ESA.
Zdroj: European Space Agency / Phys.org
Poznámka PH: Palermská stupnice nezohledňuje datum očekávaného dopadu. Nejvyšší hodnotu má planetka, která by do Země měla narazit v roce 2880. Tím se opravdu trápit nemusíme, i kdyby, času na nějakou změnu dráhy zbývá dost a dost.
