Sciencemag.cz
Doporučujeme
Úžasné tvary mlhoviny vytvářejí kombinace vzájemně se prorůstajících magnetických, radiačních a gravitačních polí.
Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme i na dovolené u Středozemního moře. Až šedesát centimetrů a několik kilogramů vážící humr je zbarven v přírodě do tmavozelena, uvařen pak má barvu červenou. A proč v astronomickém textu popisujeme tvora obývajícího mořské dno?
Humra, a světe div se také v kombinaci nazelenalé a červené barvy, nalezneme i na obloze. Není však z masa, kostí a krunýře, toto jméno dali astronomové mlhovině s méně poetickým označením NGC 6357.
Protože jsme věnovali odstavec původci jména nebeského objektu, zastavme se i u jeho astronomického označení. Objektů, které můžeme na obloze pozorovat, je nepřeberné množství a postupně je lidstvo objevuje již od starověku. A samozřejmě se je snaží pojmenovat, popsat a proto též označit. A tak za dlouhou dobu astronomických pozorování vzniklo množství různých katalogů různých astronomických objektů. A jedním z nich je i tzv. Nový obecný katalog, tedy NGC (v angličtině je jeho celý název New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars). Tento katalog mlhovin a hvězdokup byl poprvé vydán v roce 1888 Johnem Louisem Emilem Dreyerem pro Královskou astronomickou společnost v Londýně. Obsahuje 7840 objektů s jejich popisem.
A právě na jeden objekt tohoto katalogu zamířil svůj teleskop Pavol Kollarik a zvítězil s pořízeným snímkem v soutěži Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost.
Mlhovinu nalezneme v hlubinách záplavy tisíců hvězd Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce, kousek od „bodce“ souhvězdí Štíra. Samotná mlhovina má na průměr přibližně 400 světelných let a je od nás vzdálena 8000 světelných let. Ve svém středu hostí otevřenou hvězdokupu Pismis 24 (opět jeden z katalogů), ve které se nalézá velké množství jasných a hmotných hvězd. Celý komplex je souborem mladých a dokonce i vznikajících hvězd, temného prachu i oblaku ionizovaného vodíku. Úžasné tvary mlhoviny pak vytvářejí kombinace vzájemně se prorůstajících magnetických, radiačních a gravitačních polí. Některé z hvězd v této hvězdokupě dosahují hmotnosti až 200 hmot Slunce. I když poslední snímky z Hubbleova teleskopu u té nejjasnější hvězdy ukazují, že se jedná o svit tří hvězd v jedné soustavě, i tak by s hmotností téměř 100 Sluncí byly jedněmi z nejhmotnějších hvězd, které známe v současném vesmíru.
Mlhovina Lobster, tedy Humří mlhovina, je jedním z nejzajímavějších objektů na naší obloze. I když jsme k ní alespoň trochu zabrousili, zdaleka jsme nemohli napsat vše. Hlavní díky ovšem patří autorovi snímku Pavlu Kollarikovi, za který mu nejen za celou porotu soutěže, nejen za celou ČAS, ale jistě i za Vás děkujeme.
Autor: Pavol Kollarik
Název: Humří mlhovina
Místo: Šenkvice, Slovensko
Datum: květen 2019
Snímač: FLI, HA,OIII
Optika: ASA N300, 3KORRW, 4
Montáž: G53f
Popis: 26x1200s Ha +22x1200sOII. Pixi, PS.
Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na
http://www.astro.cz/cam/.
Za porotu ČAM Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici.
