(c) Graphicstock

Atmosféry exoplanet: klíčová je velikost, ne hmotnost

Díky dalekohledu Kepler můžeme rozdělit exoplanet podle několika kritérií do různých skupin. Právě zásluhou tohoto lovce exoplanet vznikly kategorie jako planety s ultrakrátkou oběžnou dobou, kompaktní systémy, cirkumbinární exoplanety, mini-neptuni a další.

V nejbližších letech by vědci rádi začali podobně škatulkovat exoplanety také podle jejich atmosfér. Angelos Tsiaras z londýnské University College a jeho tým prezentovali na nedávném Evropském kongresu planetárních věd své závěry z průzkumu atmosfér vybraných exoplanet. V rámci vzorku bylo vybráno 30 exoplanet s poloměrem 0,35 až 1,9 Jupiteru a rovnovážnou teplotou 600 až 2400 K.

Tým využil data z přístroje Wide Field Camera 3 Hubblova dalekohledu. U 16 horkých jupiterů byla detekovaná atmosféra a také vodní pára. Zbývajících 14 exoplanet je bez významné detekce atmosféry – většinou zřejmě vlivem neprůhledných mraků nebo nízké míry výskytu vody.

U většiny exoplanet s detekovanou atmosférou se vyskytují mraky. Dvě exoplanety (WASP-76 b a WASP-121 b) o rovnovážné teplotě nad 1700 K mají minimálně ve vysokých výškách průzračnou atmosféru a obsahují vodní páru, oxid titaničitý a oxid vanadnatý.

Aby mohli autoři zhodnotit statistickou významnost atmosférické detekce, zavedli Atmospheric Detectability Index (ADI). Podle studie pro většinu teplých a horkých jupiterů platí, že detekovatelnost atmosféry závisí na poloměru planety a nikoliv na její hmotnosti. To naznačuje, že planetární gravitace je sekundárním faktorem ve vývoji planetárních atmosfér.

Obecně lze říci, že atmosféra je dobře detekovatelná u ADI nad 3 a ideálně nad 11. Zmíněných 16 exoplanet má ADI nad 3.

Velmi horké a vysoce ozařované planety s atmosférickými teplotami nad 1800 K mají vysoký ADI. Exoplaneta WASP-76 b s teplotou 1900 K má ADI 20, exoplaneta WASP-12b s teplotou téměř 2000 K má ADI 13,5.

Planety s teplotami nad 1800 K se vyznačují čirou atmosférou, což potvrzuje, že většina komponent bude při tak vysokých teplotách v plynné formě a mraky se u nich nevytváří nebo jen vzácně.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close