Povrch Venuše, umělecká představa, zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Bez husté atmosféry by se Venuše prý netočila

Přesněji řečeno, nová studie tvrdí následující: bez hustého plynného obalu by Venuše měla vázanou rotaci, jako má Měsíc vůči Zemi nebo Merkur vůči Slunci – tj. byla by ke Slunci otočena stále stejnou stranou. Atmosféra Venuše i jiných (exo)planet je důležitějším faktorem, než by se mohlo zdát. Nehraje roli jen z hlediska teploty a potenciální obyvatelnosti planety, ale i čistě z ohledem na fyzikální dynamiku samotného tělesa.
„O atmosféře obvykle uvažujeme jako o tenké, téměř samostatné vrstvě nad povrchem, která má minimální interakci se samotnou „pevnou“ planetou,“ uvádí hlavní autor studie Stephen Kane, astrofyzik z University of California – Riverside. „Silná atmosféra Venuše je ale mnohem integrovanější součástí planety; ovlivňuje naprosto vše, dokonce i to, jak rychle se planeta otáčí.“
Venuše se otočí za 243 pozemských dní, ale její atmosféra oběhne planetu každé čtyři dny. Extrémně rychlé větry způsobují, že atmosféra při svém oběhu vyměňuje třením o povrch planety dostatek energie na to, aby se rotace Venuše zpomalila – což lze brát tak, že se planeta vymaňuje ze sevření gravitace Slunce. (Vázaná rotace – v originální tiskové zprávě se označuje jako slapové uzamčené – tidal locking, znamená, že menší objekt pak ten druhý nejen obíhá, ale i se podle něj otáčí.)
Pomalá rotace má mít dále dramatické důsledky i pro klima Venuše. Téměř veškerá sluneční energie pohlcená planetou je pohlcena atmosférou Venuše a nikdy se nedostane (přímo) na povrch. To mj. znamená, že vozítko se solárními panely, jaké NASA vyslala na Mars, by na Venuši nefungovalo. Atmosféra také blokuje vyzařování energie z planety (tj. extrémní skleníkový efekt).

Atmospheric Dynamics of a Near Tidally Locked Earth-Size Planet, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-022-01626-x
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org

Poznámky PH:
Pokud Venuše byla kdysi podobnější Zemi, měla méně hustou atmosféru oxidu uhličitého a tedy… Jak se to mělo tehdy s její rotací?
Myšlenkový experiment: Neotáčející se Venuše by na tom byla jak (předpokládejme se stejnou atmosférou, jakou má teď)? Jak by se distribuovalo teplo, jakou teplotu by měla odvrácená strana, jaká by byla v přechodových zónách (i s ohledem na obyvatelnost pro život pozemského typu, možný výskyt kapalné vody atp.)? A naopak: co Venuše otáčející se jako Země? Původní studie naznačuje možnost, že alespoň částečně vázaná rotace může mít podíl na zesílení skleníkového efektu a tím, že se Venuše, minimálně na povrchu, stala neobyvatelnou pro život pozemského typu.
To vše hraje roli i ve vztahu k exoplanetám včetně úvah o jejich obyvatelnosti. Většina planet, které objeví Vesmírný dalekohled Jamese Webba, se bude nacházet velmi blízko svých hvězd, dokonce blíže než Venuše ke Slunci. Proto je, alespoň má-li studie výše pravdu pravděpodobné, že budou mít vzhledem ke své hvězdě také částečně vázanou rotaci.

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close