Planetky Ceres a Vesta se svým tvarem výrazně liší. Credit: ESO/Vernazza et al./MISTRAL algorithm (ONERA/CNRS)

Ceres měl vzniknout ve vnější části Sluneční soustavy, až za Saturnem

Ceres je je planetka z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Má průměr asi 1 000 km (méně než třetina průměru Měsíce) a připadá na něj asi třetina hmotnosti hlavního pásu. Rafael Ribeiro de Sousa ze Státní univerzity v Sao Paulu je hlavní autorem studie, která tvrdí, že Ceres vznikl někde jinde. K tomuto závěru dospěly již někteří dřívější studie, nicméně novým výzkumem celá myšlenka získává na hodnověrnosti.
Většina informací, které o Ceresu (Cereře? Jazykový oříšek, jméno patřilo původně starořímské bohyni obilí.) máme, pochází z mise NASA Dawn. Sonda Dawn obletěla Vestu i Ceres (první případ „obletu více těles“), než jí v říjnu 2018 došlo palivo a na stabilní oběžné dráze kolem Ceresu.
Do stejné skupiny jako Ceres (planetka, respektive trpasličí planeta, protoplanetka…) se v pásu asteroidů řadí dále Vesta, Pallas a snad by se sem patřila i Hygiea. Tato čtyři největší tělesa tvoří polovinu hmotnosti pásu planetek. Nicméně pouze Ceres je dost hmotný na to, aby si gravitací udržel kulovitý tvar.
A proč by měl Ceres vůbec pocházet odjinud? Je tomu tak proto, že má atmosféru z vodního ledu a zejména (na rozdíl od sousedních těles) čpavku. Nedokáže si ale atmosféru udržet, amoniak musí stále znovu sublimovat. Příslušná hranice (sněžná čára, též „hranice mrazu“) čpavku se ale nachází v mnohem větší vzdálenosti od Slunce. Kde se tedy vzal? Podobně jako když vodní led taje u komet blížících se ke Slunci, je logické předpokládat, že také Ceres tedy vznikl někde dále.
„Přítomnost čpavkového ledu je silným důkazem, že Ceres mohl vzniknout v nejchladnější oblasti Sluneční soustavy za čárou mrazu, při teplotách dostatečně nízkých na to, aby došlo ke kondenzaci a slučování vody a těkavých látek, jako je oxid uhelnatý, oxid uhličitý a čpavek,“ uvádí Ribeiro de Sousa.
Další tělesa z pásu asteroidů čpavek neobsahují.
Jádro Ceresu tvoří nejspíš železo a křemičitany.
A kde konkrétně měl Ceres vzniknout? Podle studie až daleko za Saturnem, nicméně do pásu asteroidů se přesunul (byl vytlačen) již asi před 4,5 miliardami let, když Saturn rostl. Z modelu má dále vyplývat, že za oběžnou drahou Saturnu se mohlo nacházet až 3 600 objektů podobných Ceresu. Tento počet lze dále „testovat“ pomocí pozorování a počítání kráterů na jiných tělesech, porovnávat s množstvím těles v Kuiperově pásu apod.

Rafael Ribeiro de Sousa, Alessandro Morbidelli, Rodney Gomes, Ernesto Vieira Neto, Andre Izidoro, Abreuçon Atanasio Alves,
Dynamical origin of the Dwarf Planet Ceres, Icarus, Volume 379, 2022, https://doi.org/10.1016/j.icarus.2022.114933
Zdroj: UniverseToday.com, UNESP a další


Ceres, jak ho viděla sonda Dawn. Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Poznámky PH:
Sněžné čáry se v průběhu vývoje Sluneční soustavy posouvaly. Na počátku byla Sluneční soustava neprůhledná, teplo Slunce mělo menší dosah. Hustotu, tlak a teplotu protoplanetárního disku měnily také gravitační poruchy vyvolané hlavně vznikem a růstem obřích planet.
Ale pokud se Ceres na svém nynějším místě nachází už asi 4,5 miliardy let, jak to, že už dávno o veškerý svůj čpavek nepřišel?

Týden na ITBiz: Fotonické čipy ze stolní tiskárny

Bitcoin prošel dalším halvingem. Avast dostal rekordní pokutu 351 milionů Kč za předávání osobních údajů. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close