Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fúze nejhmotnějších těles, tedy černých děr a neutronových hvězd (v libovolných kombinacích), zřejmě závisejí na tom, kde k nim dojde. V relativně izolovaných oblastech proběhne proces jinak než tam, kde se v okolí nachází hodně hvězd. Takové hvězdy pak často fungují jako třetí těleso, které celý proces zprostředkuje („roaming“). A z charakteru fúze pak vyplývá i to, co pozorujeme na Zemi.
K takovému závěru došla nová studie, jejímž autorem je Manuel Arca Sedda z Heidelberg University. Vše je pochopitelně založeno na výpočtech a počítačových simulacích, nicméně má být takto vysvětlena i nezvyklá fúze pozorovaná v loňském roce.
V roce 2017 bylo při sloučení dvou neutronových hvězd zaznamenána i v podobě výtrysku záření. Fúze dvou černých děr naproti tomu často vyvolá pouze gravitační vlny. Gravitační vlny samozřejmě vznikají i při spojení černé díry s neutronovou hvězdou nebo spojení dvou neutronových hvězd (i když může být signál slabší a na Zemi proto obtížněji detekovatelný). Fúze černé díry s neutronovou hvězdou ze srpna v roce 2019 byla provázena gravitačními vlnami, ale žádná z observatoří nezaznamenala související výtrysk světla (v libovolné části spektra). M. A. Sedda uvádí, že má jít o důsledek fúze „s pomocí dalších těles“, k níž může dojít v oblastech s hustým výskytem hvězd, jako jsou kulové hvězdokupy. Zprostředkování třetím tělesem způsobilo, že černá díra pohltila neutronovou hvězdu jako celek, aniž ji předtím roztrhala. V izolovaných oblastech by celý proces proběhl jinak, nejprve bychom zaznamenali rozpad neutronové hvězdy a související záření – alespoň dle nové studie.
Manuel Arca Sedda, Dissecting the properties of neutron star–black hole mergers originating in dense star clusters, Communications Physics (2020). DOI: 10.1038/s42005-020-0310-x
Journal information: Communications Physics
Zdroj: Heidelberg University/Phys.org
