(c) Graphicstock

Český objev nových jezer pod ledem Antarktidy

Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě.
Přesnost a rozlišovací schopnost takových dat se za posledních asi dvacet let zvýšila asi stokrát. Proto jsou možné objevy dříve nevídané. Dalším podstatným faktorem vedoucím k úspěchu je metoda, která nepoužívá jen běžné tíhové anomálie, ale celý soubor dalších gravitačních veličin (aspektů) odvozených z nejnovějšího gravitačně-topografického modelu pro Antarktidu (SatGravRET 2014 z roku 2016).
Vedle toho bylo ověřeno podledovcové propojení oblasti jezer mezi GSM a LV s jezerem Vostok (Middle River) a mezi GSM a LV Vostok objevena kandidátka na obří jezerní pánev velikostí srovnatelnou s jezerem Vostok samotným (90 E Basin).
Tyto objevy v Antarktidě jsou dílem českých vědců. Skupina profesora Jaroslava Klokočníka na Astronomickém ústavu AV ČR ve spolupráci s profesorem Janem Kosteleckým (Výzkumný ústav geografický, kartografický a topografický) a Dr. Václavem Cílkem (Geologický ústav AV ČR) publikovala vědecký článek o subglaciálních jezerech v Antarktidě. Odkaz na práci: 
Klokočník J., Kostelecký J., Cílek V., Bezděk A., and Pešek I. 2018 Gravito-topographic signal of the Lake Vostok area, Antarctica, with the most recent data, Polar Science, https://doi.org/10.1016/j.polar.2018.05.002

K nedávnému objevu kandidátek na sopky tak nyní přibyl objev dosud neregistrovaných jezer pod ledem Antarktidy. Použitá metoda je stejná jako u předchozího objevu kandidátek dvou sopek v téže oblasti. Pracuje se nejen s běžnými tíhovými anomáliemi, ale s celou řadou gravitačních aspektů odvozených z modelu SatGravRET 2014.
Jezera už mají dokonce navržená česká jména, opět všechna ženská, podobně jako sopky pod ledem Antarktidy
M Magda: φ=79.770S, λ= 87.420E, 20 x 10 km,
D Denisa: φ=79.550S, λ= 90.500E, 25 x 15 km,
L Lucie: φ=78.250S, λ= 93.140E, 40 x 25 km,
Skupina profesora Jaroslava Klokočníka na Astronomickém ústavu AV ČR se dálkovému průzkumu Země věnuje dlouhodobě a dosahuje velmi zajímavých výsledků, např. identifikace možných nalezišť ropy.

Tisková zpráva AV ČR

Na ÚOCHB vyvinuli novou metodu pro enzymovou syntézu RNA léčiv

Upravené DNA polymerázy umějí začlenit v podstatě jakoukoliv úpravu do jakékoliv sekvence RNA. Vědecký tým z Ústavu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close