Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club
Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Čeští vědci připravují pro NATO přístroj na detekci výbušnin a chemických bojových látek

Vytvořit cenově dostupný přístroj, který pomůže včas a spolehlivě detekovat chemické bojové látky nebo výbušniny. To je cílem projektu, na kterém již dva roky pracuje tým docenta Martina Vrňaty z Ústavu fyziky a měřicí techniky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zadavatelem je Severoatlantická aliance.

Kromě VŠCHT Praha se na vývoji přístroje podílí také Univerzita obrany ČR, Jerevanská státní univerzita a Arménský národní kriminalistický ústav.

V současné době existují vysoce sofistikovaná detekční zařízení, která umí přítomnost bojových látek a výbušnin rozeznat. „Jsou ovšem velmi drahá a ve výbavě je mají pouze specializované útvary. My pracujeme na vývoji senzorových zařízení, která budou dostupnější a budou je moci mít běžně k dispozici policisté, hasiči a další složky systému včasného varování,“ vysvětluje docent Vrňata.

Princip fungování senzorů v těchto zařízeních je založen na skutečnosti, že bojové chemické látky nebo výbušniny obsahují plyny oxidační nebo redukční povahy. Ty mají schopnost vyměňovat si elektrony s citlivou vrstvou senzorů připravenou z organických i anorganických materiálů ve formě tenkých vrstev. Tato citlivá vrstva interaguje různými mechanismy s detekovanou látkou a tento děj se promítá do změny elektrického odporu nebo impedance, které jsou jednoduše měřitelné.

Legálně vyráběné výbušniny musí obsahovat identifikátory s vyšší tenzí par, které je pak možné senzory zachytit. Jak je to ovšem s těmi nelegálními? „Nelegálně vyráběné výbušniny identifikátory sice neobsahují, velmi často jsou ovšem vyráběny v amatérských podmínkách, takže stejně produkují plynné látky, které dokážeme zaznamenat,“ říká docent Vrňata.

Příprava klíčové části zařízení – senzorů – je poměrně složitá. Na VŠCHT Praha se samozřejmě nesmí nakládat s bojovými látkami, jako je Sarin, Soman nebo Yperit, takže vhodnost senzorických typů je nejprve testována na takzvaných simulantech, které se bojovým látkám podobají, ale nejsou pro člověka v běžných dávkách příliš nebezpečné. Po selekci se pak vhodné senzory odvezou do laboratoří Univerzity obrany ve Vyškově, které mají, jako jedno ze dvou pracovišť v České republice, povolení zacházet s ostrými bojovými látkami. Tam se senzory testují na schopnost detekovat ostré bojové látky.

„Teprve pak máme k dispozici typ senzoru použitelný v praxi. Zatím se nám během dvou let trvání projektu podařilo připravit 8 vhodných typů,“ rekapituluje doc. Vrňata.

Dílčí výsledky projektu představujeme odborné veřejnosti a již byly oceněny několika cenami, a to jak z oblasti aplikačního potenciálu (1. místo v soutěži o nejlepší diplomovou práci společnosti ABB, 2. místo za diplomovou práci udělené společností Crytur), tak z oblasti vědeckého přínosu (cena Young Scientist Award na EMRS 2016 v Lille). Všechny zmíněné ceny získal kolega Ing. David Tomeček.

tisková zpráva VŠCHT Praha

Astronomové odhalili silné magnetické pole vířící na okraji černé díry ve středu Mléčné dráhy

Nový snímek vydaný kolaborací Event Horizon Telescope (EHT) odhalil silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close