Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Chemické složení vzdálených galaxií je překvapivě podobné jako u Slunce

Nečekaně podobný vývoj našeho Slunce a vzdálené kupy galaxií v souhvězdí Persea v dlouhé historii vesmíru odhalili vědci, kteří zjistili, že oba systémy mají téměř totožné chemické složení. Ukázalo se, že k podobnému objemu prvků jako železo či nikl přispěly jak v naší, tak ve vzdálených galaxiích dva druhy supernov typu Ia. Vznik supernov a jejich obohacování vesmíru různými prvky lépe objasnila nedávná mise japonské družce Hitomi, na jejímž vědeckém programu se podílel také Norbert Werner z Masarykovy univerzity (MU). Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature.

Jedním z cílů vesmírné mise, na níž se podílela japonská vesmírná výzkumná agentura JAXA a americká NASA, bylo sledování rentgenového spektra kupy galaxií v Perseu. „Jde o nejjasnější takovýto objekt a sledovali jsme ho za pomoci rentgenového spektrometru hned po startu družice. To bylo štěstí, protože družice zhruba po měsíci od vypuštění nečekaně zanikla,“ přiblížil Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty MU komplikace vesmírné mise.

Přesto vědci získali díky novému rentgenovému spektrometru s třicetkrát lepším rozlišením, než měli předchozí přístroje, dostatečně kvalitní data, která mimo jiné ukázala, že poměry železa, niklu, manganu a chromu v mezigalaktickém plynu kupy galaxií jsou téměř totožné s poměry těchto kovů ve Slunci. „Překvapilo nás to. Jde totiž o jiné prostředí s odlišnou, mnohem delší historií, než má naše hvězda,“ uvedl Werner.

K podobnému chemickému složení zřejmě přispěly i supernovy, a to typu Ia. Jde o hvězdy typu bílého trpaslíka, v nichž vzniká řada chemických prvků a které za určitých okolností vybuchnou a vrhnou tyto látky do okolního vesmíru. „Předpokládali jsme, že vybuchují buď takoví bílí trpaslíci, kteří od svého souputníka postupně naberou další materiál a zvětší se na kritickou velikost, což je 1,4násobek hmotnosti Slunce, nebo výbuch nastane při srážce dvou menších bílých trpaslíků. Tyto dva scénáře vedou k odlišným poměrům pozorovaných chemických prvků. Sledování z Hitomi ukázalo, že obojí je pravda a ke vzniku supernov typu Ia vedou obě tyto cesty,“ popsal další výsledky pozorování Werner.

Vědci měli k dispozici data jen z asi třídenního pozorování. Mise totiž byla nečekaně krátká. Družice odstartovala 17. února 2016 a 26. března přestala fungovat. Kvalitní měření rentgenového spektra však přesvědčilo vesmírné agentury k přípravě nové mise, který by měla odstartovat v roce 2021.

tisková zpráva Masarykovy univerzity

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Společnosti Cisco a Microsoft dokázaly prostřednictvím transatlantického podmořského kabelu přenášet data rychlostí 800 Gbps na …

One comment

  1. Velice zajímavé, vzhledem k rozdílu stáří.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close