Sciencemag.cz
Doporučujeme
Proč ptáci nedisponují měchýři plněnými vodíkem, metanem nebo ohřátým vzduchem?
Kolo představuje často uváděný příklad „technologie“, která (s určitou výjimkou mikroorganismů) v přírodě nikdy nevznikla. Richard Dawkins nemožnosti kola podrobně rozebírá v Příběhu předka.
Viz také: Proč v přírodě chybí kolo?
Ve své poslední knize, věnované speciálně létání, Dawkins jako další obdobný příklad uvádí balon. Evoluce vedla k několika verzím letu, nikoliv ale tím způsobem, že by organismy byly prostě lehčí než vzduch. Přitom samotné jednotlivé prvky, z nichž se balon skládá, v přírodě známy jsou, a to včetně dostatečně lehkých a pevných vláken (hedvábí) i jejich dalšího zpracovávání. Larvy některých chrostíků dokonce z vláken tkají pasti připomínající pavučiny, ale mnohem hustší. Tím to ale končí.
Dawkins ovšem upozorňuje, že verzi balonového létání provozují některé organismy žijící ve vodě. Hustota jejich těl se blíží hustotě vody, ke stoupání/klesání stačí tedy poměrně drobně regulovat množství vzduchu v měchýři. Zatímco žralok, aby se nepotápěl, musí vydávat energii a neustále plavat, kostnaté ryby to mají jednodušší a energii je stojí pouze horizontální pohyb. Podobně sépie regulují hustotu těla vstřikováním kapaliny do své pórovité kosti.
Zdroj: Richard Dawkins: Flights of Fancy: Defying Gravity by Design and Evolution, Apollo 2021
Poznámky PH:
Jaké další technologie museli lidé vymyslet zcela nově? Napadá mě oheň, kovy…
A. C. Clarke měl povídku o jakémsi balonovitém organismu („medúze“) vznášejícím se v atmosféře Jupiteru.
Taková kráva má mikroorganismy, které mohou produkovat plyny lehčí než vzduch, přímo v žaludku. Jistě, nějaký nafukovací měchýř potřebný k létání krávy by byl trochu problém. Nicméně nikde není psáno, že by balon nemohl i jen tak nadlehčovat organismus používající vedle toho i jinou techniku létání. Vezměte si, jak se třeba ptáci snaží o maximální redukci hmotnosti. Nestálo by za to mít jako podpůrný prostředek mikroorganismy produkující vodík (lépe než metan; samozřejmě k heliu by se živé organismy mohly dostat jen těžko)? Možná by zde mohly najít uplatnění nějaké symbiotické řasy, jímž by organismus během fotosyntézy/fotolýzy vody odebíral část vznikajícího vodíku?
Dokonce není nutné ani vytvářet plyn lehčí než vzduch, stačil by zahřátý vzduch. Ptáci coby teplokrevní živočichové mají stejně většinou o dost vyšší teplotu než okolí. Regulovatelný měchýř by ptákům umožňoval udržet se ve vzduchu bez toho, aby museli spotřebovávat tolik energie. Takový rorýs přitom prakticky nepřistává ani v noci a spí za letu (s výjimkou doby hnízdění).
Dawkins shrnuje, že jednotlivé komponenty potřebné pro vznik balonového létání v zemské atmosféře k dispozici v živé přírodě již jsou, jen během historie života nikdy nedošlo k jejich propojení (alespoň pokud víme). Na rozdíl od kola („jak přidělat k organismu, nezamotat a nepřetrhnout pak cévy?“) zde ale nevidí zásadnější překážku. Možná jde o náhodu. Možná dokonce biologická evoluce jednou něco takového ještě vytvoří…
Imho typický případ antropocentrismu. K čemu by přírodě bylo kolo, které je jen ubohou náhradou mnohem univerzálnější končetiny??
Je marketing technologie?
Kráva produkuje vodík??? Leda tak metan, který není lehčí než vzduch!
Omyl. Většina ryb disponuje plynovým měchýřem (balonem) pro udržování polohy ve vodním sloupci. Autor by si měl lépe nastudovat biologii ZDŠ…