3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

COVID-19 a Parkinsonova nemoc mohou souviset

Zprávy o případech relativně mladých pacientů s COVID-19, u nichž se během několika týdnů po nakažení virem objevila Parkinsonova choroba, vedly vědce k otázce, zda mezi těmito dvěma onemocněními existuje souvislost. Není to vyloučeno. Závěr studie praví, že ve zkumavce N-protein SARS-CoV-2 interaguje s neuronálním proteinem α-synukleinem, a tím urychluje tvorbu amyloidních fibril, patologických proteinových svazků, které se podílejí na vzniku Parkinsonovy choroby.
Už víme, virus SARS-CoV-2 může způsobovat i neurologické problémy, mj. ztrátu čichu, bolesti hlavy a celkovou dezorientovanost. Není dosud jasné, zda jsou tyto příznaky vyvolány proniknutím viru do mozku, nebo chemickými signály spouštěnými v mozku imunitním systémem v reakci na virus. Nicméně k možnému vztahu s Parkinsonovou chorobou: α-synuklein v tomto případě tvoří abnormální amyloidní fibrily, což vede k odumírání neuronů produkujících v mozku dopamin. Ztráta čichu je přitom u Parkinsonovy nemoci častým vstupním příznakem ještě předtím, než se objeví poruchy motoriky. Tato skutečnost, stejně jako případy Parkinsonovy choroby u pacientů s COVID-19, přiměla vědce ke zvážení možnosti, zda proteinové složky SARS-CoV-2 nemohou vyvolat agregaci α-synukleinu do amyloidu. Rozhodli se studovat dva nejrozšířenější proteiny viru: protein hrotu/čepičky (spike, S-), který pomáhá SARS-CoV-2 pronikat do buněk, a protein nukleokapsid (protein kapsidy, N-), který obaluje genom RNA uvnitř viru.
Tisková zpráva dále uvádí: „Při pokusech ve zkumavce vědci použili fluorescenční sondu, která váže amyloidní fibrily, a ukázali, že v nepřítomnosti proteinů koronaviru potřebuje α-synuklein k agregaci do fibril více než 240 hodin. Přidání S-proteinu nemělo žádný efekt, ale N-protein zkrátil dobu agregace na méně než 24 hodin. V dalších experimentech tým prokázal, že proteiny N a α-synukleinu spolu přímo interagují, částečně díky svým opačným elektrostatickým nábojům… Dále vědci vstříkli N-protein a fluorescenčně značený α-synuklein do buněčného modelu Parkinsonovy choroby, přičemž použili podobnou koncentraci N-proteinu, jaká by se dala očekávat uvnitř buňky infikované SARS-CoV-2. V porovnání s kontrolními buňkami, do kterých byl vpraven pouze α-synuklein, zemřelo po vpravení obou proteinů přibližně dvakrát více buněk. Také distribuce α-synukleinu byla v buňkách, do kterých byly současně vstříknuty oba proteiny, změněna a byly pozorovány podlouhlé struktury, i když vědci nemohli potvrdit, že se jedná o amyloid. Není známo, zda k těmto interakcím dochází také v neuronech lidského mozku, ale pokud ano, mohly by pomoci vysvětlit možnou souvislost mezi infekcí COVID-19 a Parkinsonovou chorobou.“
(PH: mimochodem, toto je téměř doslovně převzatý překlad z https://www.deepl.com/translator. Kdo by to zvládl přeložit lépe? Což ale zase vyvolává otázku, jakou přidanou hodnotu mají česky psané texty o vědě vlastně poskytovat…?)

Slav A. Semerdzhiev et al, Interactions between SARS-CoV-2 N-Protein and α-Synuclein Accelerate Amyloid Formation, ACS Chemical Neuroscience (2021). DOI: 10.1021/acschemneuro.1c00666
Zdroj: American Chemical Society / MedicalXpress.com

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close