Pixabay License. Volné pro komerční užití

COVID-19: ztráta čichu může zvyšovat riziko pozdější demence

Přehled studií (metastudie) o vlivu onemocnění COVID-19 na čichový systém člověka vede k otázce, zda ztráta čichu spojená s infekcí koronavirem nemůže zvýšit riziko vzniku demence v pozdějším věku. Ztrátu nebo změnu čichu zmiňuje většina z těch, kdo prodělali COVID-19 jinak než bezpříznakově. Většině z nich se čich zase vrátí, ale celosvětově asi 15 milionů lidí uvádí, že problémy přetrvaly i po odeznění vlastního onemocnění.
Studie ukázaly, že čichový epitel, nacházející se v horní části nosu v blízkosti místa, kde čichový nerv vstupuje do čichového bulbu v mozku (bulbus olfactorius, kyj), je u lidí nakažených SARS-CoV-2 vystaven vysoké virové zátěži. Čichový bulbus je mozková struktura, která řídí čich a posílá smyslové informace ke zpracování do dalších oblastí mozku. Tyto další oblasti se přitom podílejí na učení, paměti i emocích, vnímání místa nebo mechanismu odměny. Prostě se zde toho odehrává mnohem víc než jen čich.
Vzhledem k blízkosti čichového smyslového epitelu k čichovému bulbu by infekce COVID-19 mohla ovlivnit kognitivní funkce i po uzdravení. Souvislost mezi narušeným čichem a demencí byla zjištěna také u některých lidí s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Studie na zvířatech ukázaly, že poškození bulbu může mít za následek úzkost a stav podobný depresi.
Předchozí pandemie také podporují teorii, že virová invaze do centrálního nervového systému může být spouštěčem neurodegenerativních poruch. Pandemie španělské chřipky v roce 1918 vedla k vlně lidí, u nichž se později rozvinula Parkinsonova choroba. Údaje z Dánska ukazují, že lidé, kteří prodělali chřipku, mají o 70 % vyšší riziko, že se u nich Parkinsonova choroba rozvine o 10 let později.
COVID-19, respektive forma onemocnění spojená s poškozením čichu, je tedy ze zvýšení rizika pozdější demence podezřelý celkem důvodně…

Leslie M. Kay, COVID-19 and olfactory dysfunction: a looming wave of dementia?, Journal of Neurophysiology (2022). DOI: 10.1152/jn.00255.2022
Zdroj: American Physiological Society / MedicalXpress.com

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close