Zdroj: Pixabay

ČR se podílí na výstavbě nového urychlovače FAIR pro výzkum antiprotonů a iontů

Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí.

Česká republika se podílí na výstavbě jednoho z největších urychlovačů na světě. Projekt FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) se zaměří na výzkum antiprotonů a iontů. Na mezinárodním projektu zatím spolupracuje 11 zemí. Českou republiku v něm nyní zastupuje také ČVUT v Praze. V pátek 25. listopadu 2022 podepsal doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze, s prof. Paolem Giubellinem, ředitelem FAIR smlouvu o spolupráci univerzity v rámci programu GET_INvolved. Ten nabízí zahraničním studentům a začínajícím výzkumným pracovníkům stáže, praxe a možnost získat zkušenosti v počáteční fázi výzkumu v rámci projektu mezinárodního projektu FAIR accelerator.
„Česká republika má v oblasti částicové fyziky ve světě vynikající pověst a svůj díl na ní nesou také vědci a studenti ČVUT v Praze. Podílíme se na výzkumu prakticky ve všech velkých vědeckých projektech po celém světě a jsme rádi, že jsme součástí ambiciózního projektu FAIR prakticky od jeho začátku, protože zahájení provozu se plánuje v roce 2025,“ vysvětluje doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.
Podpisu smlouvy předcházela přednáška prof. Paola Giubellina a dalších představitelů FAIR na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT V Praze (FJFI), kde se studiu částicové fyziky věnuje velká část Katedry fyziky. Studenti tak měli možnost získat informace o stavu projektu z první ruky a současně se dozvěděli, jak se už nyní – během výstavby mezinárodní laboratoře FAIR – mohou do projektu zapojit, ať už v rámci stáží či při práci na diplomových či dalších studentských nebo vědeckých publikacích.
Vedle ČVUT podepsaly smlouvu o spolupráci také další české univerzity: Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci. Koordinaci spolupráce s FAIR zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR.
FAIR accelerator nabízí odbornou přípravu, mentoring a výzkumné projekty v široké škále témat od biofyziky, přes materiálový výzkum včetně nanomateriálů a supravodivých magnetů, vysoce výkonnou výpočetní techniku, radiační terapii a ochranu, urychlovačové technologie, atomovou fyziku, fyziku plazmatu, až po jadernou fyziku a chemii.
Na budování urychlovače i související infrastruktury se podílí také české firmy. Celkové náklady na výstavbu, která byla zahájena v roce 2017, se odhadují na zhruba 3,1 miliardy eur.
V rámci projektu FAIR bude na ploše 20 ha celkem 3,5 kilometrů tunelů s osmi urychlovacími a shromažďovacími prstenci. Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí. Tento urychlovač byl speciálně vyvinut k tomu, aby – ve srovnání s jakýmkoliv jiným zařízením – dokázal vyrobit nesrovnatelně intenzivnější svazky v podstatě jakýchkoliv atomových jader. Primární svazky protonů a jader navíc umožní pomocí srážek s různými terčíky vytvořit sekundární svazky antiprotonů a nestabilních jader. S jejich pomocí pak bude možno například zkoumat procesy nukleosyntézy těžkých jader při výbuších supernov, či jak se chová hmota v extrémních podmínkách například při srážkách hvězd, nebo pomoci zodpovědět otázku, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty.
Po spuštění využijí FAIR pro vědeckou práci přibližně tři tisíce vědců z 53 zemí včetně ČR. Experimentální spolupráce budou probíhat ve čtyřech hlavních oblastech, nazvaných NUSTAR (Nuclear Structure, Astrophysics and Reactions), CBM (Compressed Baryonic Matter), PANDA (Antiproton Annihilation in Darmstadt) a APPA (Atomic, Plasma Physics and Applications). Data z experimentů se budou ukládat a zpracovávat v jednom z energeticky nejúspornějších počítačových center na světě se superpočítačem Green IT Cube.
„Právě vysoká intenzita svazků, a tím pádem i frekvence následných srážek dovolí s nebývalou přesností měřit extrémně řídké procesy, které byly dříve nedostupné. Je zcela na místě očekávat, že toto vědecké zařízení v brzké době značně posune naše znalosti v oblasti částicové a jaderné fyziky a také umožní rozvoj a aplikaci nových technologií,” vysvětluje Petr Chaloupka z Katedry fyziky FJFI.

tisková zpráva ČVUT v Praze

Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili unikátní geopolymerní technologii

Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Vědci z Ústavu struktury …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close