Sciencemag.cz
Doporučujeme
Je to sice trochu bulvár, ale publikovaný ve vědeckém časopisu. U uralské Mrtvé hory zahynula v roce 1959 skupina studentů na zimní turistické/horolezecké výpravě. Kolem události se nakupila celá řada záhadologických výkladů, kde hrálo roli např. UFO, sněžný muž nebo tajný vojenský experiment. Dnes tak jde málem o součást ruského národního folklóru.
Oficiální vyšetřování se přiklonilo k přirozené příčině, aniž však byla specifikována, obnovené vyšetřování před pár lety také za nejpravděpodobnější scénář označilo lavinu. Mezitím se o události (respektive „inspirovány událostí“) točí horory i píší knihy. V roce 2019 bylo na žádost příbuzných tehdejších obětí vyšetřování spuštěno znovu. Nově publikované vysvětlení určitě spekulace neukončí.
Podrobný popis události viz Wikipedia.cz: Zánik Ďatlovovy výpravy
Johan Gaume ze Snow and Avalanche Simulation Laboratory na Ecole Polytechnique Federale de Lausanne a Alexander M. Puzrin z ETH Zurych incident vysvětlují „prostou fyzikou“ jako lavinu, která zasáhla stan výpravy. Odpovídají tomu analytické a numerické modely, které si autoři výzkumu za tímto účelem vyvinuli. Zbývá odpovědět, proč k tomuto závěru nedošli vyšetřovatelé už před více než 60 lety, když přitom měli přístup přímo k místu incidentu, mrtvým tělům atd.
Námitky znějí následujícím způsobem. Sklon stanu, kde došlo k incidentu, byl na lavinu nízký. Navíc ani nesněžilo, že by přibývající sníh spustil lavinu v daný okamžik. Podané nové vysvětlení praví, že ale foukal vítr (tzv. katabatický vítr), který nový sníh navál na svah nad stan. Svah se pak utrhl i v důsledku toho, že ho účastníci výpravy „vykousli“, aby mohli stan postavit na rovině (viz obrázek). K tomu ale došlo až dost dlouhé po stavbě stanu a provedení „řezu“, který by sám o sobě tedy lavinu nezpůsobil (a tento časový rozdíl představoval argumentem proti ní). Dále tehdejší vyšetřovatelé tvrdili, že zranění hrudníku a lebky u některých těl neodpovídala lavině (většina z 9 mrtvých ale zemřela na podchlazení). To lze ale vysvětlit tím, že spíše než o typickou lavinu šlo vlastně o pád jediné sněhové desky. Po ní pak také nebyly objeveny už prakticky žádné stopy.
Jak oba autoři připouštějí, těžko mohou s jistotou říct, co se stalo před takovou dobou, nicméně své vysvětlení pokládají za věrohodné.
Mechanisms of slab avalanche release and impact in the Dyatlov Pass incident in 1959
Johan Gaume & Alexander M. Puzrin
Communications Earth & Environment www.nature.com/articles/s43247-020-00081-8
DOI https://doi.org/10.1038/s43247-020-00081-8
Zdroj: Ecole Polytechnique Federale de Lausanne / Phys.org
