nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen
nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Denisované pod lupou

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“.

V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů.
Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, Ruské akademie věd a dalších institucí. Podle nových výsledků se Denisované v Denisově jeskyni poprvé objevili už minimálně před 200 000 lety, nejstarší kamenné nástroje v jeskyni jsou však staré možná až 300 000 let – nejsme je ale schopni spojit s žádnými kosterními pozůstatky.
Následně se v jeskyni střídali denisované a neandrtálci, přičemž asi před 100 000 lety se zde měl narodit i kříženec mezi nimi (dívka nazvaná Denny, jejíž pozůstatky byly v jeskyni objeveny v loňském roce; otec pravděpodobně denisovan a neandrtálská matka).
Zajímavé je, že neandrtálci zanechali nejvíce stop z doby před asi 120 000 lety, kdy bylo klima relativně teplé; denisované sem přišli několikrát v pozdějších obdobích, vesměs těch chladných, poslední stopy po nich jsou staré asi 50 000 let. Jako by tedy denisované byli ještě těsněji přizpůsobení drsným glaciálům než neandrtálci, kteří by v tomto ohledu stáli někde mezi denisovany a Homo sapiens. Nicméně vzhledem k tomu, jaký podíl mají geny denisovanů u dnešních populací Austrálie a jihovýchodní Asie, lze asi těžko tvrdit, že denisované byli od Homo sapiens nějak vzdálenější než neandrtálci. Spíše stejně – v tom smyslu, že oba „druhy“ (poddruhy, viz ono křížení) vznikly ze společného předka a odděleně od předků Homo sapiens se vyvíjely asi půl milionu let, možná o něco méně.
V jeskyni byly nalezeny také propíchnuté zuby nošené zřejmě jako přívěsky a další kostěné ozdoby. Ty se podařilo datovat do doby před 43 000-49 000 lety (už radiokarbonem, u starších vrstev byly použity především jiné metody, právě u pozůstatků nad cca 50 000 let ztrácí metoda C14 spolehlivost). Podobné artefakty jsou většinou spojeny až s Homo sapiens, jistotu ale žádnou nemáme.

Timing of archaic hominin occupation of Denisova Cave in southern Siberia, DOI: 10.1038/s41586-018-0843-2 , https://www.nature.com/articles/s41586-018-0843-2

Age estimates for hominin fossils and the onset of the Upper Palaeolithic at Denisova Cave, DOI: 10.1038/s41586-018-0870-z , https://www.nature.com/articles/s41586-018-0870-z

Zdroj: Phys.org a další

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close