Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný

Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications.
Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu jeho odštěpováním. Dochází při ní k mezidruhovému křížení (hybridizaci), a to tak intenzivně, že oba druhy zase splynou. Samozřejmě to vyžaduje, abychom zastávali určitou definici druhu – jinou, než je chápání druhu jako jednotky, která je od ostatních oddělena reprodukční bariérou.
Kevin Omland už asi 20 let shromažďoval a zkoumal genetická data o krkavcích, především těch seveoamerických. Krkavce tradičně pokládáme za jediný druh. K. Omland si nicméně myslel, že by se mohlo jednat o druhy dva, nejspíš rozdělené mořem – tedy krkavce Starého a Nového světa. Ukázalo se ale, že spíše půjde o druh krkavce z Kalifornie/jihozápadu USA, všichni ostatní pak patří do jediného druhu („holarctic“ – včetně krkavců z Aljašky, východu USA, Evropy a Ruska). Další studie mitochondriální i jaderné DNA ale ukázaly, že situace je ještě komplikovanější. Aktuálně se výzkumníci domnívají, že k oddělení kalifornské větve došlo asi před 1-2 miliony let, ale během posledních desetitisíců let byl tento divergentní proces zvrácen a oba druhy se spolu na hranicích svého výskytu zase začaly ve velkém křížit a splývají.
Má jít o dost unikátní jev, ale zase by nás tak překvapovat nemusel. Nakonec my sami jsme nejenom Homo sapiens, ale také výsledek hybridizace Homo sapiens s neandrtálci, denisovany a možná ještě dalšími druhy (také existovaly odděleně a pak se speciace jakoby částečně zvrátila; a také bychom mohli tvrdit, že striktně vzato pak ale muselo jít vlastně stále o druh jediný).
Vědci nyní zkoumají, jak budou vypadat genomy krkavců z počátku 20. století, dále pak i to, zda hybridizace nemohla začít v důsledku činnosti člověka (což se zatím nezdá pravděpodobné).

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Nevermore v titulku už původního článku je možná náhoda, možná záměrná hříčka odkazující k Havranovi E. A. Poea. A aby se to ještě trochu zamotalo – na úvodním obrázku je havran.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close