Grafen by se mohl uplatnit při konstrukci solárních článků, které by dokázaly získávat energii i za deště (včetně deště v noci). Ne z mechanické energie kapek vody, ale díky svých elektrochemickým vlastnostem.
O grafenu se v roli materiálu pro solární články uvažuje i z jiných důvodů, zde však jde o jednu jeho speciální vlastnost. V přítomnosti vody se elektrony grafenu natahují k atomům vodíku, to ale samo o sobě je slabý jev a je obtížné ho nějak využít.
Jenže voda, včetně vodě dešťové, obvykle obsahuje rozpouštěné ionty solí. Kladné ionty solí se ke grafenu lepí v míře (prý) dostatečné na to, aby tak vznikal elektrický náboj a proud. Vytváří se tak dvojvrstvý pseudokapacitor. Celý mechanismus je ovšem docela složitý, příslušný nově navržený článek obsahuje řadu vrstev. Je otázka (i kdyby to opravdu fungovalo a energetická účinnost byla dostatečná – aktuálně se uvádí 6,5 %), zda by jemnou strukturu grafenu ihned nějak nenarušily další nečistoty – přitom s deštěm musí přijít fyzicky do kontaktu. Třeba by se zde uplatnily i samočistící technologie na bázi oxidu titaničitého (tato látka se už v solárních článcích stejně používá).
Autory popsaného výzkumu jsou Qunwei Tang, Xiaopeng Wang a Benlin He z Ocean University of China, a Peizhi Yang of Yunnan Normal University. Výzkum byl publikován v Angevandte Chemie.
Zdroj: Sciencenewsjournal.com
Poznámka: Divné je na tom to, že takto pracující článek by se měl rychle vybít/nasytit. Nebo jde o to, že voda steče a vezme s sebou „chemicky“ navázané i ionty, takže systém se tím resetuje?
baterie článek grafen solární voda
Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností
Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …