Mars Phobos. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Elektřinu na Marsu by mohlo vyrábět lano natažené až z Phobosu

Phobos má stejně jako pozemský Měsíc také vázanou rotaci, lano by tedy prostě viselo z přivrácené strany a řídkou atmosférou Marsu se pohybovalo rychlostí asi 530 m/s.

Randalla Munroa známe jako tvůrce komiksu xkcd a rozmarné knihy Co kdyby? V podobném duchu se nese i kniha Jak na to.
Často se spekuluje o výtahu na oběžnou dráhu Země (viz už použití tohoto nápadu ve sci-fi literatuře A. C. Clarkem), přemítáme, zda vhodnějším materiál pro lano by byl grafen nebo fulleren. Co ale takovým lanem zkusit propojit Mars s Phobosem (vzdálenost cca 5 800 km; pro srovnání, pozemský Měsíc je od nás asi 384 000 km)? Mohlo by to být k něčemu dobré? Toho se právě chytil R. Munroe.
Se značnou porcí nadsázky lze několik způsobů využití navrhnout. Kinetickou (oběžnou) energii měsíce by šlo využít k dopravě z povrchu Marsu (a na něj), ovšem dokonce i k výrobě elektřiny. Phobos má stejně jako pozemský Měsíc také vázanou rotaci, lano by tedy prostě viselo z přivrácené strany a řídkou atmosférou Marsu se pohybovalo rychlostí asi 530 m/s. To už je dost velká rychlost na to, aby i v řídké atmosféře šla efektivně provozovat větrná elektrárna (samotné větry na rudé planetě to umožní sotva). Na Mars by se pak vyrobená elektrická energie přenášela pomocí mikrovln (jako se uvažuje v případě solárních elektráren na oběžné dráze Země); teoreticky je samozřejmě možné i prostě odhazovat na padácích dolů nabité baterie.
S tím, jak budeme Phobosu ubírat energii, bude měsíc klesat k rudé planetě. Lano tedy bude třeba zkracovat. Kratší lano ovšem bude mít menší vlastní hmotnost, takže udrží víc dodatečného nákladu – bude tedy možné přidávat další větrníky. Navíc na nižší oběžné dráze bude Phobos obíhat rychleji, lano se bude zrychlovat a teoreticky generovat stále více energie (i díky více větrníkům; a tím i zase zrychlit přibližování Phobosu – kladná zpětná vazba).
V určitý okamžik se měsíc přiblíží k Marsu tak blízko, že jej slapové síly roztrhají. Nebo se s povrchem srazí celý Phobos.
Mimochodem, systém Mars-Phobos i sám o sobě funguje opačně než Země-Měsíc. Slapové síly měsíc brzdí, takže ten se rudé planetě přibližuje. V našem případě naopak zpomalují rotaci Země a Měsíc se vzdaluje. Srážka s Phobosem způsobí alespoň krátkodobé oteplení, snad zase i s výskytem kapalné vody na povrchu planety. Však se o této možnosti spekuluje i v rámci úvah o terraformaci Marsu…
Zdroj: Randall Munroe: Jak na to, Práh 2020 a další

Poznámka PH: I když musím říct, že Co kdyby mi přišlo podstatně zábavnější než Jak na to, jako kdyby vtipnější a zajímavější věci byly prostě vyčerpány a teď se pokračovalo stejným stylem už jen spíš ze setrvačnosti…

Upřesnili limity pro klidovou hmotnost neutrin

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně …

One comment

  1. mi se tam libil obrazek vhazovani dinosaura do sarlaccovy jamy.

    nebo jak daleko od supernovy by vas zabilo zareni cistych neutrin, kdyz se zanedbaji ostatni vlivy. za cely zivot pry zachytime jedno neutrino.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close