Pixabay License. Volné pro komerční užití

Evropští psi vyrostli…

Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky.

Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba to naznačuje větší relativní význam pastevectví oproti začátku neolitu i větší schopnost psy živit (šlo to levněji, když lépe trávili škrob). Dále snad i změnu celkového ekonomického fungování, když třeba stáda se vyháněla dál od lidského osídlení apod. Viz dále.

Na počátku domestikace byli psi menší než vlci (poznámka: dnešní! vlci, navíc dnešní psi jsou potomky např. vlků z blízkého východu, ti byli asi menší atd.), byl zde snad i přímo selekční tlak tímto směrem, aby si lidé dokázali se psy lépe poradit a udržovat je v podřízeném postavení. Samozřejmě velikost různých populací vlků se od sebe ale dost liší a lidé také neovládají psy tím, že by byli fyzicky silnější „holýma rukama“.
Nicméně podle výsledků založených na analýze pozůstatků 59 dávných psů z dnešního Chorvatska a okolních oblastí (poznámka: má smysl se soustředit na jednu oblast, kde lze předpokládat od neolitu obdobné využívání psů; jinak od psa saňového, loveckého a pasteveckého se prostě chce něco jiného; psi na Balkáně byli jinak krmeni než ve Skandinávii apod.).
Lidé zde měli psy již dříve, ale první neolitičtí zemědělci, kteří do oblasti přišli z Anatolie a Blízkého východu, s sebou podle autorů nové studie přinesli nové plemeno. Tato nová zvířata vážila v průměru asi 15 kilogramů.
V době bronzové, která v této oblasti začala zhruba před 6 000 lety (poznámka: dle původní TZ, v našem členění by šlo spíše o eneolit, dobra bronzová v Řecku je asi od 3000 př. n. l.), se průměrná hmotnost zvýšila na 17 kg. A v době římské se hmotnost průměrného psa vyšplhala na 24 kg. Historické dokumenty – včetně starověkých římských záznamů poskytujících rady zemědělcům ohledně pasteveckých a hlídacích psů – naznačují, že psi v té době byli ještě větší a dosahovali hmotnosti nejméně 32 kg.
Podle studie (viz i poznámka výše) to může souviset s tím, jak lidé dávali psům čím dál větší odpovědnost (samostatnost). Izotopová analýza zubů neolitických ovcí, která může odhalit dávnou stravu, naznačuje, že se postupem času pásly stále výše v horách. (Dále od lidských sídel – kulturní krajiny; ta možná byla přeměněna na pole. V divočině bylo více vlků, medvědů…)

Zdroj: Science, doi: 10.1126/science.add2192

Poznámky PH:
Smysl to dává, ale celé to stojí na vodě, protože psi hlídají také lidská obydlí, loví, tahají. U analyzovaných nálezů vůbec nevíme, zda šlo o psy pastevecké. Maximálně můžeme říct, že u pasteveckých psů by to smysl dávalo takovýhle. Snad dává i smysl předpokládat, že pro ochranu stád bylo psů potřeba nejvíc, oproti jiným způsobům využití psa… (plus kontext nálezů? A výběrový efekt: pozůstatky jakého psa najdeme nejpravděpodobněji? Asi toho většího…)
Také může jít o posun od psů „ovčáckých“ k „pasteveckým“ / „honáckým“ (podle toho, zda většinu práce vykonávají ve spolupráci s člověkem, nebo samostatně).

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close